Boj o pozemky v Nových Heřminovech začíná. Pět vlastníků s nabídkou státu souhlasí, zbytku hrozí vyvlastnění
Prodáte? Otázka, kterou v uplynulých týdnech museli zodpovědět majitelé pozemků potřebných pro stavbu vodní nádrže i pro přeložku silnice I/45 mezi Novými Heřminovy a Zátorem. Státní úředníci s lidmi z Bruntálska aktivně řeší odkup desítek nemovitostí, bez nichž by dlouho diskutovanou přehradu nebylo možné postavit. Pět z osmnácti vlastníků s odkupem a nabízenou částkou souhlasí, s ostatními bude Povodí Odry dále jednat. V krajních případech podle ministra zemědělství není vyloučeno ani vyvlastnění.
S výkupem pozemků ve prospěch přehrady v Nových Heřminovech souhlasí pět z osmnácti vlastníků. S ostatními bude Povodí Odry dál jednat, potvrdila mluvčí povodí Šárka Vlčková. Přehrada má před ničivými dopady povodní výrazně ochránit Krnov, Opavu i další obce na řece Opavě. Velké záplavy je postihly naposledy loni v září.
Majitelé nedořešených nemovitostí dostali návrhy kupních smluv. Ty podle ministerstva zemědělství obsahují také znalecké posudky a aktualizované geometrické plány. Státní podnik bude znovu jednat nejen s vlastníky, ale také s vedením obce.
Nové Heřminovy původně prodej svých nemovitostí odmítala a proti přehradě brojila. Nyní ale nebude klást překážky, na jaře vedení obce dokonce chystá referendum o přehradě. Přesný termín zatím stanoven nebyl.
„Pokud dohoda o výkupu nebude možná, nastoupí vyvlastnění za náhradu," uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v České televizi po jednání se zástupci sdružení Obnova 2024+. K případnému vyvlastnění by podle Vlčkové mohlo dojít v jarních měsících.
O výstavbě přehrady se na Bruntálsku hovoří už od roku 1997, kdy sever Moravy a Slezsko postihly ničivé povodně. Rozhodnutí padlo už v roce 2008, projekt se ale dosud příliš neposunul. Podle posledních odhadů by se mělo začít stavět v roce 2027, hotovo by mohlo být o pět let později.
Výborný už dříve odklady označil za chybu státu. Úřady podle něj mohly rychleji rozhodovat. Stát měl selhat i v tom, že vytvořil prostředí, ve kterém se aktivisté a případně i předchozí představitelé obce Nové Heřminovy mohli odvolávat, a stavbu oddalovat. Ekologická organizace Děti Země proti územnímu rozhodnutí o stavbě přehrady podala žalobu.
Zatím není jasné, zda žaloba zahájení stavby skutečně ovlivní. Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky si to myslí, proto se tomuto právnímu kroku vyvaroval. „Žaloba by mohla oddálit výstavbu přehrady. V současné situaci by to nebylo citlivé vůči místním obyvatelům, kterým stát nenabízí jinou ochranu než právě přehradu," okomentoval v lednu.
Kdyby přehrada stála, loňské povodně na Krnovsku a Opavsku by podle moravskoslezského hejtmana Josefa Bělici (ANO) nebyly tak ničivé. V Opavě by se pravděpodobně řeka nevylila z břehů vůbec, v Krnově by byla situace výrazně klidnější, doplnil hejtman.
