Spojené státy pozastavily část vojenské pomoci Ukrajině, včetně protiletadlových střel Patriot a přesně naváděné munice. Podle oficiálního oznámení Pentagonu, o němž informovala zahraniční média, bylo rozhodnutí motivováno obavami o vyčerpané americké zásoby. Situace přichází v době, kdy Evropa poprvé předstihla USA v celkovém objemu vojenské podpory Kyjevu a prezident Trump naznačil možnou změnu postoje.

Rozhodnutí amerického ministerstva obrany o snížení počtu pořizovaných letounů F-35 Lightning II ve fiskálním roce 2026 bylo oznámeno během brífinku Pentagonu a potvrzeno ve zveřejněné tiskové zprávě. Informaci následně převzala řada zahraničních médií. Změna je součástí návrhu rozpočtu prezidenta Donalda J. Trumpa, který výrazně navyšuje investice do jaderného odstrašení, protiraketové obrany a kybernetické bezpečnosti.

Švédsko se rozhodlo zachovat všechny stíhačky JAS 39 Gripen C/D v bojeschopném stavu a odmítlo jejich rozebrání kvůli výrobě nové generace Gripenů E. O rozhodnutí informovala zahraniční média s tím, že modernizované stroje zůstanou v provozu minimálně do roku 2035. Ve světle výcviku ukrajinských pilotů se zároveň otevírá spekulace, zda v budoucnu část vyřazovaných Gripenů neskončí právě v ukrajinském letectvu.

Zahraniční média přinesla informace o pokračujících dodávkách francouzských stíhaček Mirage 2000-5F na Ukrajinu. Téma se znovu dostalo do centra pozornosti po nedávném setkání prezidentů Volodymyra Zelenského a Emmanuela Macrona. Obě strany projednávaly rozšíření letecké flotily i další společné kroky v oblasti obrany.

Spojené království oznámilo prostřednictvím tiskové zprávy Úřadu předsedy vlády, 10 Downing Street, že pořídí 12 nových stíhacích letounů F-35A. Tyto stroje, schopné nést jak konvenční, tak jadernou výzbroj, představují návrat Královského letectva k jaderné roli v rámci NATO.

Izrael podle premiéra Benjamina Netanjahua dosáhl zásadního pokroku v kampani proti Íránu, jejímž cílem je narušit jeho jaderný a balistický program. Ve svém předtočeném vystoupení, které bylo zveřejněno v neděli večer, uvedl, že Izrael „je velmi, velmi blízko naplnění svých cílů“. Kampaň podle něj zásadně oslabila íránské schopnosti.

Ukrajinské letectvo získalo nový prostředek pro obranu proti ruským bezpilotním letounům. Prvním zástupcem tohoto typu je lehký dvoumístný stroj SHARK, dodaný firmou SHARK.AERO z Česka a Slovenska. Letoun je upraven pro vedení elektronického boje, konkrétně pro detekci a narušování činnosti nepřátelských dronů.

Podle agentury Reuters členské státy Evropské unie dosáhly dohody o zřízení Evropského programu obranného průmyslu (EDIP) s rozpočtem 1,5 miliardy EUR. Program má za cíl podpořit investice do evropského obranného sektoru v reakci na bezpečnostní výzvy vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu.

O přebrání prvních tří bitevních vrtulníků AH-64D do výzbroje Polských ozbrojených sil informoval ministr obrany, tamní ministerstvo obrany i generální štáb. Zprávu následně přinesl také portál Army Recognition. Stroje dorazily na 56. leteckou základnu v Latkowě u Inowrocławi a byly zařazeny do 1. brigády armádního letectva. Tento krok znamená zahájení výcvikové a přípravné fáze před přechodem na pokročilejší verzi AH-64E.

Server Opex360 informoval, že francouzské ministerstvo obrany a velení vzdušných sil zvažují výrazné rozšíření využití transportního letounu A400M Atlas. Původně plánovaný počet strojů byl snížen, ale nyní se zvažuje dokonce navýšení oproti původnímu závazku. Letoun by navíc mohl získat nové bojové schopnosti, které by z něj učinily více než jen taktický transportní prostředek.