Dnes, 19:15
Evropská unie je bezpochyby úspěšným projektem. V poslední době však ekonomicky naráží na úskalí, které do značné míry způsobili jeho vlastní reprezentanti. V takové situaci je třeba především jasně pojmenovat problémy zevnitř systému a pozitivní zprávou je, že se tak stalo – nová zpráva Mario Draghiho determinuje pro Evropu dva směry. Buď se ukáže, že je Evropská sedmadvacítka schopna vybrat zatáčku vedoucí nekompromisně ke ztrátě globálního ekonomického vlivu. Anebo se zadusí svými vlastními opatřeními.
Evropská ekonomika si neprochází jednoduchým obdobím. Není to zase tak dávno, co světem proběhla pandemie covidu, na kterou téměř plynule navázala energetická krize vyvolaná ruskou agresí na Ukrajině. Kromě mimořádných krizí pro ekonomiku EU se dlouhodobě jako nit linou problémy, jako je pokles konkurenceschopnosti, přebujelé regulace a kontraproduktivní byrokratická mašinérie EU.
Diagnóza evropské ekonomiky, která je obsažena v nové analýze vypracované pod taktovkou Maria Draghiho, na všechny tyto nešvary upozorňuje. Podle očekávání byla prezentaci této studie věnována velká pozornost, přestože pro odbornou veřejnost nemohla představovat žádné průlomové zjištění. V zásadě jde o stejná, stále se opakující témata – drahé energie, klesající konkurenceschopnost, nedostatečné inovace, nedořešené otázky v oblasti životního prostředí nebo stále větší překážky na jednotném trhu.
Pondělí, 9. září 2024, 15:37
Bývalý italský premiér Mario Draghi dokončil svou zprávu o konkurenceschopnosti EU, kde vyzval Evropskou unii k vytvoření „nové průmyslové strategie“, která by oživila konkurenceschopnost bloku a zajistila tak hospodářský růst.
Problémy jednotného trhu se v první polovině roku zabývala také mezinárodní analýza z pera Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) a dalších evropských think-tanků, sdružených pod projekt EPICENTER. Analýza hovoří podobným jazykem jako Draghiho studie. Autoři obou studií se shodnou na klíčovým přínosem jednotného trhu, který je však stále více narušován regulacemi, které negativně ovlivňují nejen produktivitu odvětví, ale ruku v ruce s tím i konkurenceschopnost.
To, že se Evropské unii budou vzdalovat Spojené státy, by se ještě dalo částečně pochopit, ale skutečnost, že EU ztrácí i v porovnání s Čínou, by mělo znamenat razantně zdvižený prst. Zajímavým ukazatelem může být to, že v první padesátce společností na světě seřazených podle jejich tržní kapitalizace jsou pouze 4 společnosti z Evropské unie, zatímco americké společnosti mají své zastoupení v top 50 hned u 33 společností. Jen o jednu společnost méně než celá EU pak mají Čína i Švýcarsko.
Otázkou zůstává, zda Draghiho poukázání na problémy a rizika nezůstane pouze na papíře a zda budou jeho varování vzata v potaz. Zde existuje další paralela se studií CETA. Autoři z CETA ve své studii upozorňovali na škodlivé důsledky regulace gig-ekonomiky ve Španělsku, jelikož regulace freelancerských činností, která nově musela být kvalifikována jako vztah zaměstnance a zaměstnavatele, přinášela negativní důsledky spočívající například v ukončení aktivit společnosti Deliveroo. To odnesly tisíce lidí pracujících pro tuto britskou společnost a další avizovaly obdobný scénář. Jen pár dní po vydání studie a Evropský parlament přijal směrnici, která členským státům zakotvuje vytvořit regulaci, před kterou studie varovala. Zkrátka snaha „někomu pomáhat“ bez toho, aniž by došlo k uvědomění si následků, které nejsou na první pohled vidět, ale které působí ekonomické dopady, a zároveň jim společnost nerozumí – to je přesně problém současného stavu v EU.
Draghiho studie poukazuje na další problémy, jako je například nadměrná byrokratická zátěž, zejména pro malé a střední společnosti, a také nedostatečná spolupráce v oblasti obrany nebo vysoké ceny energií, které jsou násobně vyšší ve srovnání s cenami na americkém trhu. Tyto problémy budou zostřovat končící volební cykly, v nichž se jako nejjednodušší recept na úspěch jeví populistické sliby směřované ke krizemi vyčerpaným voličům. O to víc je potřeba, aby výstupy jejich práce nekončily pouze na papíře v rámci sepsané zprávy, se kterou se politická reprezentace nebude příliš zatěžovat. Rozhodně netvrdím, že všechna řešení Draghiho mi dávají smysl, ale doufám, že alespoň nad některými problémy se začne vést racionální diskuze. A tím myslím opravdová diskuse, která může skončit konstatováním „Máte pravdu, udělali jsme chybu, je třeba ji napravit.“ Jinak je dost možné, že se společně budeme za pár let opět „divit“, proč v řadě oblastí ve srovnání se zeměmi jako USA a Čína tak zaostáváme.
Autor je právník a ekonom, spolupracovník Centra ekonomických a tržních analýz (CETA)
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
