Státní rozpočet 2024: nižší deficit, ale za cenu nesystémových kroků

Po zářijových povodních byla rozpočtová rezerva navýšena o 30 mld. Kč, na odstranění škod však směřovalo pouze 15,6 mld. Kč, přičemž reálně bylo čerpáno jen 3,5 mld. Kč. Konsolidační balíček měl zlepšit saldo státního rozpočtu o 98,8 mld. Kč, skutečný přínos však činil pouze 17,1 mld. Kč.

Výdaje na obranu vzrostly o 152 %, ČR poprvé od roku 2003 splnila závazek NATO (2 % HDP). Jen za prosinec Ministerstvo obrany vyčerpalo přibližně 50 mld. Kč, převážně formou zálohových plateb. Zakázky českých firem tvořily méně než 25 % celkové částky, na výzkum a vývoj šlo pouze 0,2 % rozpočtu ministerstva.

Veřejný dluh dosáhl 43,6 % HDP, výdaje na jeho obsluhu činily 88,5 mld. Kč. Reálné mzdy klesají, hodinová mzda v ČR dosahuje přibližně poloviny průměru EU. Státní fondy skončily deficitem 19 mld. Kč, NKÚ doporučuje přehodnotit jejich roli.

„Úkolem politiků je rozhodovat o tom, na co máme a na co už ne. A čekají je těžká dilemata. Bez nich ale negativní trajektorii ekonomického vývoje a strukturálních problémů státního rozpočtu nebudeme schopni zvrátit. V této situaci, kdy státní dluh i úroky z něj rostou a vynořují se nové plány, např. na obrovské výdaje na obranu na schválených 5 % HDP, bude třeba rozhodnout, na úkor jakých investic zajistíme zvýšení těchto výdajů. Jsou to těžké otázky, ale musíme si je klást častěji než jindy. Je totiž zřejmé, že si nebudeme moci dovolit všechno, na co jsme zvyklí. Budeme si muset říct, na co opravdu máme a co budeme muset oželet, kde můžeme ušetřit a co budeme muset škrtnout. Bez tvrdých dat a nepříjemných rozhodnutí hrozí, že budoucnost bude ještě dražší. A chudší,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.