Na mimořádném jednání Rady EU pro zahraniční věci v Lucemburku dominovala debata o budoucnosti obchodních vztahů mezi EU a USA v souvislosti s novými americkými cly. Jednání se účastnil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), který zavedení 20% cel americkou administrativou považuje za velkou chybu a varoval před důsledky celní války.

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) maloobchodní tržby v únoru 2025 meziročně vzrostly o 3,8 % a meziměsíčně o 0,4 %. Největší podíl na tomto růstu měly internetové obchody a prodej pohonných hmot. Tržby za nepotravinářské zboží vzrostly meziročně o 4 %, za pohonné hmoty o 8,1 % a za potraviny o 2,2 %.

V roce 2023 využilo daňový odpočet na výzkum a vývoj nejméně firem od roku 2010, konkrétně 731 podniků. Tato situace představuje dramatický pokles oproti roku 2015, kdy tento nástroj využívalo více než 1 300 firem. Díky této veřejné podpoře ušetřily české firmy za rok 2023 na daních 2,7 miliardy Kč, což je o 12 % méně než v předchozím roce. Daňová podpora se tak stává méně populární především ve srovnání s přímými dotacemi.

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil výsledky hospodaření vládních institucí za 4. čtvrtletí roku 2024. Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo schodku 77,7 miliardy Kč, což odpovídá 3,7 % HDP. Meziročně však došlo ke zlepšení o 36,9 miliardy Kč, přičemž hlavní příspěvkem byl výraznější pokles deficitu ústředních vládních institucí.

Podle zprávy Ministerstva financí územní rozpočty obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí uzavřely rok 2024 s celkovým přebytkem 52,1 miliardy Kč. Tento výsledek potvrzuje dlouhodobý konzervativní přístup samospráv a zároveň poukazuje na nevyužitý investiční potenciál, který mohl přispět k rozvoji infrastruktury a zvýšení kvality veřejných služeb.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své výroční zprávě za rok 2024 odhalil zásadní problémy v oblasti využívání dotací a veřejných prostředků. Státní dotační systém v České republice se i nadále zaměřuje spíše na formální splnění požadavků než na podporu projektů s konkrétním přínosem pro společnost. Tato praxe významně brzdí rozvoj regionů a konkurenceschopnost země.

Ministerstvo financí zveřejnilo výsledky státního rozpočtu za první čtvrtletí roku 2025. K 31. březnu byl vykázán deficit ve výši 91,2 miliardy Kč, což představuje čtvrtý nejhlubší březnový schodek v historii ČR. Ve srovnání s předchozím rokem však saldo vykazuje meziroční zlepšení o 13,8 miliardy Kč díky růstu příjmů o 6,1 % a omezení výdajů, jejichž nárůst byl pouze 2,4 %.

Ministerstvo obrany oznámilo, že všech pět státních podniků – LOM PRAHA, VOP CZ, Vojenský výzkumný ústav (VVÚ), Vojenský technický ústav (VTÚ) a Vojenské lesy a statky (VLS) – vykázalo za rok 2024 kladný hospodářský výsledek. Pozitivní výsledky odrážejí významný posun v jejich strategickém řízení a efektivní spolupráci v rámci iniciativy Pro silnou armádu. Tento společný projekt, zahájený v roce 2023, je zaměřen na podporu modernizace Armády České republiky.

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil sektorové účty za 4. čtvrtletí 2024. Celkové příjmy domácností se v roce 2024 zvýšily o 1,5 % v reálném vyjádření, zatímco reálná spotřeba na obyvatele meziročně vzrostla o 2,4 %. Naopak míra úspor klesla proti roku 2023 o 0,9 procentního bodu na 18,8 %. Tento vývoj odráží změny v chování českých domácností.

Česká národní banka (ČNB) uzavřela rok 2024 s historicky rekordním hospodářským výsledkem, když dosáhla zisku 151,4 miliardy Kč. Tento výsledek byl podpořen výraznými změnami v investiční strategii, zejména navýšením podílu akciových investic a nákupem zlata jako nástroje pro snížení volatility portfolia. Kumulovaná ztráta banky byla za dva roky snížena z 487 miliard Kč na 277 miliard Kč díky efektivnímu řízení aktiv.