Pátek 1. 5. 2026 | Svátek má Svátek práce
Překážkou české energetické transformace nemusí být technologie ani financování, ale nedostatek kvalifikovaných odborníků. Pro plánovaný rozvoj jaderné energetiky bude potřeba více než 8 tisíc absolventů a další tisíce pracovníků v navazujících oborech. Podle účastníků debaty Institutu pro veřejnou diskusi (IVD) může bez posílení vzdělávání a otevření trhu zahraničním talentům narazit celý sektor.
Česko čeká zásadní proměna energetiky – odchod od uhlí, rozvoj obnovitelných zdrojů i výstavba nových jaderných bloků. Klíčovým problémem se ale podle odborníků stává nedostatek kvalifikovaných lidí.
Jen pro nové jaderné projekty bude potřeba přes 8 tisíc absolventů technických i dalších oborů. Další tisíce pracovníků si vyžádá samotný provoz a navazující investice. Situaci navíc komplikuje odchod zkušených odborníků do důchodu. Podobným výzvám přitom čelí i další země V4, což zvyšuje tlak na pracovní trh.
Rozvoj jaderné energetiky není jen otázkou inženýrů. Obor vyžaduje široké spektrum profesí – od techniků a operátorů přes manažery, obchodníky a právníky až po pracovníky ve výrobě.
Zkušenosti z Dukovan a Temelína ukazují, že generační obměna je zvládnutelná. „Pokud bude na stole jasný výhled nových projektů – od Dukovan II přes SMR až po případné další bloky v Temelíně – lidé se najdou. Klíčové je podporovat technické vzdělávání a vychovávat mladé lidi, kteří budou mít chuť něco dělat,“ uvedl na debatě Bohdan Zronek, ředitel divize jaderné energetiky skupiny ČEZ.
Řešení není jednoduché. Odborníci se shodují, že je nutné posílit technické vzdělávání, navýšit kapacity vysokých škol a více propojit výuku s praxí. Například výcvik operátora může trvat až 8 let. Podobně náročný proces se týká také inspektorů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), kteří musí kromě odborného vzdělání projít úřednickými zkouškami, specializovaným výcvikem, praxí a pravidelným rozvojem.
Pro mladší generaci tak mohou být bariérou vysoké nároky, administrativní zátěž nebo omezená flexibilita práce. Firmy tak budou muset reagovat i na změnu očekávání – například v oblasti work-life balance. „Mladší generaci musíme ukázat smysl práce v energetice, nabídnout konkrétní zkušenost a vytvořit takové podmínky, aby studenti u technických oborů nejen začali, ale také je úspěšně dokončili,“ říká personální ředitelka ÚJV Řež Zuzana Trtíková.
Součástí strategie má být i otevření trhu zahraničním odborníkům. Programy typu Fast Track mají zjednodušit jejich příchod bez snižování nároků na kvalitu a bezpečnost.
Rozvoj jaderné energetiky má i širší nepřímé pozitivní dopady – v oblasti Dukovan se bude nově pohybovat až 9 700 lidí, což může přinést velké množství pracovních příležitostí a zmírnit vylidňování a stárnutí regionu. Analýzy zároveň nepotvrdily obavy z masivního „vysátí“ pracovního trhu. „Pokud má česká energetika zvládnout nástup nových jaderných projektů, bude nutné výrazně posílit financování a vytvořit podmínky, aby vysoké školy mohly připravit více kvalitních absolventů. Bez toho se celá ambice rozvoje jádra může velmi rychle dostat na svůj limit,“ míní František Steiner, děkan Fakulty elektrotechnické, Západočeské univerzity v Plzni.
Budoucnost české energetiky tak nestojí jen na investicích a technologiích, ale především na lidech. Bez výrazného posílení vzdělávání, atraktivity oboru a otevření trhu talentům ze zahraničí může narazit rozvoj jádra i celá energetická transformace na své limity.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
