Neděle 18. 5. 2025 | Svátek má Nataša
Národní park Šumava pomalu míří do nejvyšší ligy světových národních parků, kam patří například nejstarší národní park na světě – Yellowstonský národní park, nebo třeba Národní park Serengeti v Tanzánii a nově německý Berchtesgaden a také Národní park Bavorský les. Šumavě stačí, aby 75 procent jejího území bylo ponecháno přírodním procesům a aby získala certifikaci. Plánovaná novela zákona o ochraně přírody a krajiny by to ale mohla ohrozit. Úpravy zákona by totiž na Šumavě umožnily více zásahů a omezily přirozený rozvoj.
„Už nyní tvoříme společně s Bavorským lesem ucelené a propojené bezzásahové území o rozloze bezmála 350 kilometrů čtverečních. Dalších více než 130 kilometrů čtverečních divočiny leží na další části území Národního parku Šumava a čeká na propojení s touto velkou centrální oblastí. Šumava s Bavorským lesem je tak největším divokým lesním územím ve střední a západní Evropě,“ zdůraznil ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
Bezmála 35 let zkušeností správců NP Šumava ukazuje, že ponechání velkého území přírodním procesům má v podstatě pouze pozitivní výsledky. Nejvíce je to vidět v podobě návratu kriticky ohrožených druhů živočichů. „Ať už savců, bezobratlých, nebo ptáků. Stejně tak rostlin a hub, z nichž mnohé se v ČR vyskytují jen na Šumavě,“ vyzdvihuje ředitel. Pozitivní vliv mají bezzásahová území i na ozdravování ledovcových jezer.
„Vždyť před pěti lety se do jezera Laka vrátili pstruzi a teď sledujeme návrat velmi vzácné podvodní rostliny zevaru úzkolistého do Černého a Plešného jezera,“ doplňuje mluvčí národního parku Jan Dvořák.
Přirozená obnova lesa podle expertů funguje lépe než obnova lidskou rukou. Například místa, kde zůstává tlející dřevo, zadržují více vody, než ve vytěžených plochách. „Také požární nebezpečí, jak ukazují odborné studie, není tak velké, jak by se mohlo s objemem tlejícího dříví zdát. Samozřejmě určité požární riziko na území národního parku existuje, ostatně jako v každém lesním porostu, ale i s tím Správa NP Šumava pracuje a v rámci spolupráce s hasiči neustále zlepšuje požární prevenci,“ vysvětluje Hubený.
Podle něj by ale tento pozitivní trend ve vývoji největšího národního parku v Česku mohly zhatit pozměňovací návrhy některých poslanců projednávané v rámci aktuální novely zákona o ochraně přírody a krajiny. „Tyto pozměňovací návrhy by prakticky zlikvidovaly celý Národní park Šumava. Název by možná zůstal, ale v mezinárodním měřítku bychom byli ochraně přírody k smíchu, protože s opravdovým národním parkem by to nemělo nic společného,“ upozorňuje ředitel Správy NP Šumava.
Takového možného scénáře se obávají i zástupci sousedního Národního parku Bavorský les, který by přerod národního parku na fakticky hospodářské lesy negativně ovlivnil. „Obě chráněná území tvoří největší souvislé lesní chráněné území ve střední Evropě. Chráněné lesy o rozloze přes 920 kilometrů čtverečních mají mimořádnou ekologickou hodnotu a poskytují životní prostor celé řadě vzácných druhů živočichů, rostlin, hub a hmyzu. Tato změna zákona s sebou nese riziko, že významná ocenění a certifikáty, které oba národní parky získaly, jako například Transboundary certifikát nebo Evropský diplom, budou ohroženy,“ píše v dopise Pavlu Hubenému ředitelka NP Bavorský les Ursula Schuster.
V ohrožení je dle nich mnoho společných výzkumných a monitorovacích projektů, ale také přeshraniční projekty za miliony EUR.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
