Francie a Polsko se připravují na podpis nové mezivládní dohody, která má posílit vzájemnou spolupráci v oblasti obrany i ekonomiky. O chystané smlouvě informovala zahraniční média s tím, že dokument podepíší 9. května prezident Emmanuel Macron a premiér Donald Tusk. Dohoda reaguje na zhoršující se bezpečnostní prostředí v Evropě a rostoucí nejistotu ohledně dlouhodobé role Spojených států v rámci evropské obrany.
Nově připravovaná dohoda mezi Francií a Polskem představuje významný krok směrem k hlubší spolupráci mezi evropskými státy tváří v tvář pokračující ruské agresi a obavám ze snižujícího se amerického závazku vůči evropské bezpečnosti. Zatímco podobné bilaterální smlouvy již Francie udržuje se sousedními zeměmi jako jsou Německo, Itálie nebo Španělsko, v případě Polska se jedná o první smlouvu této úrovně uzavřenou s nehraničním státem.
Uzavření dohody získalo novou naléhavost po výrocích bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybňoval tradiční bezpečnostní garance USA vůči Evropě a otevřeně hovořil o sbližování s Ruskem. Tyto postoje posílily snahu evropských států o vlastní bezpečnostní zajištění nezávislé na Washingtonu.
Nová smlouva má nahradit původní dohodu z počátku 90. let, uzavřenou krátce po pádu komunismu v Polsku. Oproti ní má mít podstatně širší záběr a reflektuje současné geopolitické výzvy. Vedle obrany bude zahrnovat i témata ekonomické spolupráce, což má přispět k celkovému posílení vztahů mezi oběma státy.
Podle francouzských představitelů dohoda potvrzuje rostoucí význam Polska v evropské bezpečnostní architektuře, zejména s ohledem na pokračující válku na Ukrajině.
Podpisem této smlouvy Francie navazuje na své předchozí strategické dokumenty, jako je například tzv. Lancaster House dohoda se Spojeným královstvím, zaměřená výhradně na obranu. V případě Polska jde však o výrazně komplexnější rámec, který má ambici stát se opěrným bodem pro další prohlubování vojenské a hospodářské koordinace.
Záměr uzavřít tuto dohodu je vnímán jako součást širšího trendu posilování evropské obranné autonomie. V kontextu nejisté budoucnosti transatlantických vazeb se evropské státy stále více obracejí k sobě navzájem, aby společně čelily bezpečnostním hrozbám a geopolitickým tlakům.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám