Rusko učinilo krok k uznání afghánské vlády Talibanu, návrh zákona umožní změnu statusu teroristů

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, schválila tento týden v prvním čtení návrh zákona, který by umožnil soudnímu systému dočasně pozastavit status teroristické organizace u konkrétních skupin. Pokud legislativa projde dalšími dvěma čteními, získá souhlas horní komory a podpis prezidenta Vladimira Putina, otevřela by cestu k výrazné změně dosavadního ruského přístupu k Talibanu.

Diplomatické a bezpečnostní souvislosti

Taliban je v Rusku od roku 2003 oficiálně veden jako teroristická organizace, což znamená, že jakýkoli kontakt s touto skupinou je podle ruských zákonů zakázán. Navzdory tomu Moskva v posledních letech hostila delegace Talibanu na diplomatických fórech a jednáních zaměřených na stabilizaci Afghánistánu. 

Otázka ruského přístupu k Talibanu byla zmíněna i na 22. ročníku Doha Forum, které se konalo 7. prosince 2024. Na dotaz ohledně vztahů Ruska s Talibanem, kteří byli v minulosti spojeni s al-Káidou, ministr zahraničí Sergej Lavrov odpověděl: „Nikdy jsme nestáhli naši ambasádu z Kábulu. Ambasáda tam zůstala po celou dobu americké a koaliční okupace, stejně jako během jejich ostudného odchodu. Taliban, mimochodem, jako organizace není na seznamu teroristů OSN. Několik jejich vůdců je však na osobních teroristických seznamech." Lavrov dále uvedl, že diplomatická realita je často složitější, než mohou vystihnout rezoluce nebo deklarace.

Historický kontext a současná situace

Rusko a Afghánistán spojuje komplikovaná historie, která vrcholila sovětskou intervencí a desetiletým konfliktem, který skončil v roce 1989 stažením sovětských vojsk. V posledních letech se však Moskva snaží obnovit svůj vliv v této strategické oblasti, především skrze diplomatická jednání a pořádání mezinárodních schůzek za účasti Talibanu a sousedních států.

Taliban, který je v čele Afghánistánu tři roky, čelí na mezinárodní scéně různorodým postojům. Zatímco některé země, jako například Rusko, usilují o pragmatickou spolupráci, jiné odmítají oficiálně uznat jeho legitimitu. Podle západních diplomatů je cesta hnutí k širšímu mezinárodnímu uznání zastavena, dokud nezmění svůj postoj v oblasti práv žen. Taliban uzavřel střední a vysoké školy pro dívky a ženy a omezil jejich pohyb bez mužského doprovodu.

Pro Moskvu, která považuje stabilizaci Afghánistánu za zásadní pro bezpečnost regionu, je zvláště významné tvrzení Talibanu, že bojuje proti Islámskému státu. Ruské obavy z islamistických skupin operujících od Afghánistánu až po Střední východ činí z podpory stability v této zemi jednu z priorit.

Kontroverze a další kroky

Navrhovaný zákon má však před sebou ještě dlouhou cestu. Pro jeho schválení jsou zapotřebí další dvě čtení ve Státní dumě, souhlas horní komory parlamentu a podpis prezidenta. Kritici upozorňují, že změna statusu Talibanu by mohla být vnímána jako krok k legitimizaci skupiny, která je mnoha státy nadále považována za teroristickou.

Přijetí zákona by nicméně mohlo poskytnout Rusku větší prostor pro diplomatické manévrování. Moskva tvrdí, že tento návrh umožní pragmatický přístup k organizacím, které hrají klíčovou roli v regionálním dění, a přitom se vyhne přímému schvalování jejich činností.

Budoucnost zákona i vztahů s Talibanem bude záviset na výsledcích dalších jednání v ruském parlamentu a na tom, jak se Moskva rozhodne balancovat mezi bezpečnostními zájmy a mezinárodními závazky.