Pondělí 22. 6. 2026 | Svátek má Pavla
Polský ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz uvedl, že Spojené státy kladně reagovaly na polský návrh zřídit v zemi stálou americkou vojenskou základnu. Téma projednal v Bruselu se šéfem Pentagonu Petem Hegsethem během jednání ministrů obrany NATO.
Polsko podle tamního ministerstva národní obrany získalo pozitivní odpověď Spojených států na návrh vytvořit na svém území stálou základnu americké armády. Vicepremiér a ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz o tom informoval po jednání v Bruselu, kde se setkal se šéfem Pentagonu Petem Hegsethem.
„Dnes jsem měl možnost hovořit s americkým ministrem obrany Petem Hegsethem, lídrem Pentagonu. Probírali jsme spolupráci, kolektivní obranu, otázky související s bezpečností Polska i spolupráci se Spojenými státy. Obdržel jsem také oficiální odpověď na svůj dopis z 29. května, v němž byla zmíněna připravenost Polska vytvořit stálou základnu pro americkou armádu. S potěšením oznamuji, že ministr obrany spolu se svým týmem i Spojené státy na tento návrh reagovali pozitivně,“ uvedl Kosiniak-Kamysz.
Ministr připomněl, že trvalá přítomnost amerických jednotek je dlouhodobým cílem, o který podle něj usilovaly i předchozí polské vlády. Polsko podle něj postupně procházelo jednotlivými fázemi spolupráce se Spojenými státy a nyní chce navázat na pozici spolehlivého spojence v rámci NATO.
Kosiniak-Kamysz uvedl, že význam Polska v alianční obraně posilují mimo jiné jeho obranné výdaje, zapojení do společných plánů NATO a projekty na ochranu východního křídla. Podle ministerstva Polsko vydává na obranu 5 procent HDP, podporuje koncept NATO 3.0 a podílí se na kolektivní obraně Aliance.
„Jsem přesvědčen, že události z minulého měsíce, kdy byla zrušena rotace amerických sil do Evropy, zaměřily pozornost na vzorové spojence. Právě o tom mluvil americký ministr obrany v otevřené části našeho jednání, když zdůraznil, že ti, kteří splňují kritéria, dostanou přednostní zacházení. A přesně to zdůrazňuje i odpověď,“ řekl ministr.
Za důležitý prvek obrany označil také projekt Eastern Shield, který má posílit bezpečnost východní hranice Evropy a NATO. Podle polského ministerstva byl tento projekt zařazen do evropských dokumentů jako strategická investice v oblasti obrany a bezpečnosti.
Hlavní část bruselského jednání začala zasedáním Skupiny pro jaderné plánování, která je nejvyšším orgánem NATO pro otázky jaderné politiky. Následně ministři obrany jednali v rámci Severoatlantické rady o plnění aliančních obranných plánů.
Mezi tématy byla příprava nadcházejícího summitu NATO v Ankaře, obranné rozpočty členských států, rozvoj spolupráce mezi ozbrojenými silami, vojenská mobilita a infrastrukturní projekty posilující regionální bezpečnost.
„Sešla se Skupina pro jaderné plánování, jejíž součástí je i Polsko, a NATO rozhodlo o rozvoji svých schopností jaderného odstrašení. Je to reakce na rozvoj těchto schopností Ruskou federací. Jde o důležité rozhodnutí. Diskutovalo se o něm mnoho měsíců, dokonce let, a dnes máme první stanovisko za dvacet let, které tak jasně hovoří o rozvoji těchto schopností. Znamená to zapojení Spojených států, ale i všech ostatních států Skupiny pro jaderné plánování,“ řekl Kosiniak-Kamysz po jednání.
Podle polského ministra dnes Varšava patří k hlavním pilířům Aliance v Evropě. Uvedl, že bez polského zapojení není možné reálně zajistit obranu zemí na východním křídle NATO.
„Naše zapojení do plnění operačních plánů, účast v různých misích, alianční obrana, Eastern Shield i operace Eastern Sentry a Baltic Sentry, kterých se účastníme, ukazují, že Polsko je dnes pilířem Aliance v Evropě. Bez zapojení Polska neexistuje skutečná obrana zemí na východním křídle NATO,“ uvedl ministr.
Kosiniak-Kamysz dodal, že tato role Polsku přináší nové schopnosti, rozvíjí jeho dovednosti, ale zároveň znamená větší odpovědnost za vlastní bezpečnost i bezpečnost sousedních států. NATO podle něj počítá s dalším rozvojem polských obranných kapacit.
Ministr také informoval, že Polsko chce plně využít mechanismus SAFE. Předložil rovněž zprávu o systémech, které Polsko v rámci tohoto postupu pořizuje. Podle něj jde o reakci na výzvu Spojených států, aby Evropa převzala větší odpovědnost za svou bezpečnost.
Odpolední část návštěvy v Bruselu byla věnována bilaterálním schůzkám. Kosiniak-Kamysz jednal s lotyšským ministrem obrany Raivisem Melnisem a se švédským ministrem obrany Pålem Jonsonem. Konzultace se týkaly mimo jiné koordinace obranných aktivit na východním křídle NATO a společného výcviku.
Se švédským ministrem obrany jednal Kosiniak-Kamysz také o programu ORKA, který souvisí s pořízením ponorek pro polské námořnictvo.
„Měl jsem také možnost hovořit se švédským ministrem obrany. Je to ministr, se kterým jednám pravidelně. Máme mnoho společných témat, včetně programu ORKA. Mluvili jsme o společných nákupech, ale také o závěrečných krocích programu ORKA. Mezivládní dohoda byla podepsána loni v prosinci. Vláda rozhodla, že si za partnera a zemi, která pro nás vyrobí tři ponorky, vybere Švédsko. Poskytne nám také dočasnou ponorku po dobu jejich výroby, takzvaný gap filler, který obdržíme příští rok. Dokončujeme jednání mezi obrannými průmysly,“ uvedl ministr.
Podle polského ministerstva mají uvedená jednání posílit obrannou spolupráci se spojenci a podpořit další rozvoj schopností Polska v rámci NATO.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
