Státní rozpočet v lednu skončil přebytkem 32,4 miliardy korun kvůli provizoriu

„Česká republika si jako čistý příjemce prostředků z EU nemůže dovolit opakovat fiasko s čerpáním z let 2022 nebo 2025, kdy zůstaly nevyčerpány desítky miliard, které pak bolestivě chyběly v naší ekonomice. Proto si naše vláda vzala evropské peníze jako svou prioritu a výsledkem jsou o 13 mld. Kč vyšší příjmy než loni na konci ledna. Nejedná se o rekordní lednové evropské příjmy, ale spíše návrat k normálu,“ říká Alena Schillerová (ANO 2011).

Celkové příjmy vzrostly o 19,6 miliardy Kč (+12,1 %). Inkaso DPH stouplo o 3,9 %, spotřební daně o 5,6 % (zejména u minerálních olejů a tabákových výrobků) a pojistné o 5,8 %. Příjmy z EU a finančních mechanismů se meziročně zvýšily o 122,6 % (+13,3 miliardy Kč). Změna rozpočtového určení daní ovlivnila vykázané tempo růstu daní.

Výdaje byly čerpány na 82,0 % plánované lednové dvanáctiny a meziročně klesly o 13,9 %, zejména běžné výdaje (–17,6 %) vlivem provizoria; výrazně poklesly transfery obcím a krajům (–54,0 %). Sociální dávky vzrostly o 3,8 %, přičemž výplaty důchodů se zvýšily o 3,1 %. Mezi kapitálovými výdaji byly uvedeny dotace SFDI (4,4 miliardy Kč) a nákup budovy Harfa (2,0 miliardy Kč); obsluha státního dluhu stála 1,7 miliardy Kč.