Výkon české ekonomiky v roce 2025 ovlivní přetrvávající geopolitická nestabilita a oslabující zahraniční poptávka. Hospodářská komora ČR ve své červencové prognóze snížila odhad růstu reálného HDP z původních 2,8 % na 2,0  %. Mezi klíčové faktory negativně působící na vývoj ekonomiky patří válka na Ukrajině, napětí na Blízkém východě a mezinárodní obchodní spory vyvolané americkou administrativou.

Podle aktuální statistiky Českého statistického úřadu dosáhl schodek hospodaření sektoru vládních institucí v prvním čtvrtletí roku 2025 výše 73,6 miliardy Kč, což odpovídá 3,7 % HDP. V meziročním srovnání se saldo zhoršilo o 10,7 miliardy Kč. Nejvýraznější deficit vykázala ústřední vláda (105,7 miliardy Kč), zatímco místní vládní instituce hospodařily s přebytkem 33,8 miliardy Kč a fondy sociálního zabezpečení se schodkem 1,7 miliardy Kč.

V květnu 2025 dosáhla míra zaměstnanosti populace ve věku 15–64 let hodnoty 75,8 %, což představuje meziroční nárůst o 0,7 procentního bodu. Zaměstnanost mužů činila 80,5 %, zatímco zaměstnanost žen dosáhla 70,8 %. Míra ekonomické aktivity ve stejné věkové kategorii vzrostla na 77,9 % a oproti květnu 2024 si polepšila o 0,8 procentního bodu. Nadále přetrvává rozdíl mezi pohlavími, kdy ekonomická aktivita mužů (82,6 %) převyšovala aktivitu žen (73,1 %).

Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatelů, který nahradí 25 dosavadních hlášení jediným formulářem. Opatření přispívá k naplnění vládního programového prohlášení a představuje první etapu zřízení Jednotného inkasního místa. Součástí legislativního balíčku je také zrušení srážkové daně, které má podpořit digitalizaci a automatizaci daňové správy. Nová pravidla začnou platit od 1. ledna 2027.

Podle dat Českého statistického úřadu vzrostly v prvním čtvrtletí 2025 reálné příjmy domácností na obyvatele, a to o 0,3 % mezikvartálně i meziročně. Reálná spotřeba na obyvatele se zvýšila mezičtvrtletně také o 0,3 % a meziročně o 2,7 %. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání dosáhl 50 124 Kč, což představuje meziroční růst o 2,8 %. Míra úspor domácností klesla o 1,5 procentního bodu na 18,3 % oproti předchozímu čtvrtletí, přesto zůstává nad úrovněmi předchozích let.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém jednání rozhodla o ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 3,5 %, přičemž rozhodnutí podpořilo všech sedm členů rady. Hlavním důvodem je pokračující inflace nad dvouprocentním cílem, zejména v důsledku přetrvávajících domácích inflačních tlaků u cen služeb, nemovitostí a mezd.

Podle analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau vzniklo v květnu 2025 v České republice 2 645 nových obchodních společností, zatímco 1 356 firem zaniklo. Čistý přírůstek tedy činil 1 289 subjektů. Za období od ledna do května letošního roku přibylo 6 857 firem, což představuje meziroční pokles o 1 %.

Podle údajů České národní banky (ČNB) ke konci 1. čtvrtletí 2025 dosáhl schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí 716,4 miliardy Kč, což představuje mezičtvrtletní nárůst o 140,9 miliardy Kč. Meziročně se však schodek snížil o 155,3 miliardy Kč a odpovídal 8,8 % HDP. Hrubý zahraniční dluh rezidentů ČR činil 5 302,9 miliardy Kč (65,4 % HDP), přičemž ČR zůstala v pozici čistého věřitele se záporným čistým dluhem -810,2 miliardy Kč.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura (ODS) převzal 20. června 2025 předsednictví Rady guvernérů Evropské investiční banky (EIB) na výročním zasedání v Lucemburku. Funkci přebral po bulharské ministryni financí na období následujících dvanácti měsíců. Rada guvernérů, tvořená zástupci všech 27 členských států EU, schvaluje obecná úvěrová pravidla banky a rozhoduje o mandátu pro její finanční aktivity mimo EU a kapitálové navýšení.

Ministerstvo financí zveřejnilo již dvacátou Zprávu o finančním trhu, která poskytuje přehled o jeho vývoji a klíčových změnách v jednotlivých sektorech za uplynulý rok. Český finanční trh pokračoval ve svém dlouhodobém růstu, když celkový objem prostředků ve finančních institucích vzrostl o 10,6 % na 11 bilionů Kč, přičemž přibližně dvě třetiny tvořily vklady u bank.