Podle analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau zahájilo za prvních devět měsíců roku 2025 v České republice podnikání 63 240 fyzických osob, zatímco 38 620 svou činnost ukončilo. Čistý přírůstek tak činil 24 620 podnikatelů, což je téměř pětkrát více než ve stejném období roku 2024, kdy jich přibylo 5 311. Tempo růstu se tak vrátilo na úroveň let 2020 a 2021.

Rada EU schválila 19. balíček sankcí v reakci na pokračující agresi Ruska vůči Ukrajině. Klíčovým opatřením je zákaz dovozu ruského LNG do EU, účinný od ledna 2027 pro dlouhodobé smlouvy a do šesti měsíců pro krátkodobé kontrakty.

Podle Reuters rostoucí vlna bankrotů a problémy s nástupnictvím v německém sektoru malých a středních podniků otevírají prostor pro akvizice ze strany českých a polských společností. Průzkum německé rozvojové banky KfW uvádí, že do konce roku plánuje ukončit činnost přibližně 231 000 vlastníků malých a středních podniků, což je o 67 500 více než loni.

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl souhrnný indikátor důvěry v ekonomiku Česka v říjnu 2025 meziměsíčně o 2,1 bodu na hodnotu 104,0. Důvěra podnikatelů se zvýšila o 1,8 bodu na 103,4, zatímco důvěra spotřebitelů posílila o 3,9 bodu na 107,4. Růst sentimentu byl patrný zejména v průmyslu (+4,3 bodu) a mírně také ve službách (+0,6 bodu). Naopak v obchodě (−4,0 bodu) a stavebnictví (−3,6 bodu) důvěra poklesla.

Podle analýzy společnost CRIF – Czech Credit Bureau soudy v České republice od ledna do září 2025 vyhlásily 12 016 osobních bankrotů, což představuje meziroční nárůst o 15 %. K soudům bylo podáno 12 298 návrhů na osobní bankrot, tedy o 11 % více než ve stejném období loňského roku. Tempo růstu osobních bankrotů však oproti roku 2024 zpomalilo — tehdy jejich počet meziročně vzrostl o 21 %.

Podle aktuální zprávy Českého statistického úřadu vzrostl hrubý domácí produkt České republiky ve 2. čtvrtletí 2025 mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 2,6 %. K růstu přispěla především spotřeba domácností a vlády, zatímco zahraniční poptávka a investiční aktivita růst ekonomiky mírnily. Výkonnost hospodářství podpořily zejména služby a zpracovatelský průmysl, stavebnictví rostlo meziročně i mezičtvrtletně poměrně výrazným tempem.

Ministerstvo financí zveřejnilo čtvrtletní zprávu o řízení státního dluhu za období 1.–3. čtvrtletí 2025. Ke konci září dosáhl státní dluh výše 3 517,9 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 152,7 mld. Kč. Hlavním důvodem byl prodej státních dluhopisů na krytí schodku státního rozpočtu, který činil 153,9 mld. Kč. Současně byly uhrazeny korunové splátky státního dluhu ve výši 271,1 mld. Kč.

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziměsíčně klesly ceny zemědělských výrobců o 1,9 %, především vlivem poklesu cen zeleniny (−10,0 %), olejnin (−2,7 %) a drůbeže (−2,5 %). Meziročně však vzrostly o 7,1 %, což představuje zpomalení oproti srpnovému růstu o 11,4 %. V rostlinné výrobě ceny klesly o 0,8 %, zatímco v živočišné výrobě vzrostly o 19,1 %, zejména u vajec (+42,8 %), skotu (+40,9 %) a mléka (+19,7 %).

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo na zdravotní péči v České republice v roce 2023 vynaloženo 642 miliard Kč, což představovalo 8,4 % HDP. Meziročně vzrostly o 44,8 miliardy Kč (7,5 %) a tempo růstu se tak vrátilo na úroveň před pandemií. V přepočtu na obyvatele činily výdaje 59 018 Kč. Na růstu výdajů se nejvíce podílel nárůst výdajů zdravotních pojišťoven (o 40 mld. Kč) a domácností (o 8,4 mld. Kč).

Podle zprávy společnosti Citfin koruna v úterý těžila z oslabení dolaru, který reagoval na eskalaci obchodního napětí mezi USA a Čínou. Prezident Donald Trump pohrozil ukončením obchodních vztahů, což vedlo k poklesu dolaru až k 1,1650 EURUSD. Česká měna posílila vůči dolaru z 21,05 na 20,95 USDCZK a k euru se dostala pod 24,30 EURCZK.