Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) tržby v prosinci meziměsíčně klesly o 0,1 %. Meziročně se maloobchodní tržby zvýšily o 1,8 %. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel se meziročně zvýšily o 2,6 % a meziměsíčně o 0,1 %. Za celý rok 2025 se tržby v maloobchodě zvýšily o 3,5 %, u motorových vozidel rovněž o 2,6 %.

Úřady práce mají získat více času na zpracování žádostí o novou superdávku státní sociální pomoci. Vláda podpořila poslanecký návrh na odklad jejího zavedení ze začátku dubna na začátek července 2026; po dobu odkladu budou lidé dál pobírat dosavadní rušené dávky. Superdávka má nahradit přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení a zároveň se posouvá i navýšení částek životního minima z 1. května na 1. červenec 2026.

Státní rozpočet vykázal ke konci ledna přebytek ve výši 32,4 miliardy Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty EU a finančních mechanismů činil přebytek 11,1 miliardy Kč; výsledek ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezilo tempo čerpání výdajů.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla prosincová míra zaměstnanosti osob ve věku 15–64 let 75,2 %, což znamená meziroční pokles o 0,3 p. b. U mužů činila 79,9 %, u žen 70,5 %.

Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) byl hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost v roce 2025 o 2,5 % vyšší než v roce 2024; ve 4. čtvrtletí HDP vzrostl mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 2,4 %. Za celoročním růstem stála především domácí poptávka, přičemž nejvýraznější příspěvek k růstu hrubé přidané hodnoty měla odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.

Bilance České republiky vůči rozpočtu Evropské unie byla v roce 2025 kladná. Z evropského rozpočtu do ČR přiteklo 99,6 mld. Kč a odvody do rozpočtu EU dosáhly 68,4 mld. Kč, takže saldo vůči rozpočtu EU činilo 31,1 mld. Kč. Po zahrnutí příjmů z dočasného Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 46,8 mld. Kč dosáhla celková čistá pozice ČR vůči EU kladného salda 77,9 mld. Kč. Oproti předchozímu roku se výsledek snížil o 6,6 mld. Kč.

Ministerstvo financí (MF) reaguje na vyjádření Národní rozpočtové rady (NRR), podle něhož má být zrevidovaný návrh státního rozpočtu na rok 2026 v rozporu se zákonem kvůli překročení výdajových rámců. Resort zároveň odmítá i částku, kterou NRR uvádí jako rozsah překročení.

Podle Eurostatu reálná spotřeba domácností na obyvatele ve 3. čtvrtletí 2025 vzrostla mezičtvrtletně v eurozóně o 0,4 % a v EU o 0,5 % (v obou případech po stejném růstu v předchozím čtvrtletí). Reálný příjem domácností na obyvatele se ve stejném období zvýšil o 0,1 % v eurozóně a o 0,2 % v EU, po vyšším růstu ve 2. čtvrtletí 2025.

Podle zprávy České bankovní asociace (ČBA) potvrdily stavební spořitelny rekordní rok objemem úvěrů na bydlení 67,2 mld. Kč, což znamená meziroční růst o 30,4 %. Nezajištěné úvěry bez nutnosti ručení nemovitostí tvořily 58 % objemu všech úvěrů ze stavebního spoření: poskytnuto bylo 44 132 úvěrů v celkové výši 38,8 mld. Kč, zatímco v roce 2024 šlo o 41 473 úvěrů za 27,4 mld. Kč. Objem nezajištěných úvěrů tak meziročně vzrostl o více než 40 % a průměrná výše nezajištěného úvěru se zvýšila zhruba z 660 tis. Kč na téměř 880 tis. Kč.

Podle lednové makroekonomické predikce Ministerstva financí česká ekonomika v roce 2025 pravděpodobně vzrostla o 2,5 %. Růst táhla zejména spotřeba domácností, podpořily jej i výdaje sektoru vládních institucí a obnovené doplňování zásob. Investice stály hlavně na veřejných projektech včetně prostředků z EU a Nástroje pro oživení a odolnost, zatímco soukromé investice zůstaly utlumené; růst naopak brzdilo saldo zahraničního obchodu kvůli vyšším dovozům.