Podle studie Stanfordu mají mladí lidé kvůli AI větší problém najít práci

Studie přišla s několika závěry o tom, jak umělá inteligence ovlivňuje vstup mladých lidí (22–25 let) na pracovní trh. V oborech jako vývoj softwaru nebo zákaznický servis, které AI výrazně ohrožuje, klesl počet zaměstnaných mladých lidí o 13 % oproti méně exponovaným profesím

Starší a zkušenější zaměstnanci jsou na tom lépe. U lidí s větší praxí ve stejných profesích k žádnému masivnímu propadu nedošlo – jejich zaměstnanost je stabilní, nebo dokonce roste. Dopady se liší podle toho, zda AI práci nahrazuje (např. generování kódu) nebo posiluje (např. podpora výzkumu). Zatímco v prvním případě pracovní místa mizí, v druhém nikoliv.

„Umělá inteligence určitě zredukuje část vstupních pozic, což dopadne hlavně na mladé lidi vstupující na trh práce. Neznamená to ale, že by se práce ‚vypařila'. Spíš se promění – vezměme si za příklad Polsko, typickou zemědělskou zemi, kde se mezi lety 1991 a 2023 snížil podíl lidí v zemědělství z 26 % na 8 % s tím, že tyto pro uvolněné pracovní síly se zkrátka našlo uplatnění jinde. Protože pokroku na poli AI nezabráníme (a rozhodně bránit nemáme) je zkrátka potřeba počítat s proměnou pracovního trhu, připravit se na to a těžit z příležitostí, které tyto změny přinesou,“ okomentoval pro Trade-off čísla ekonom a ředitel Liberálního institutu Jakub Kuneš.

Tento efekt se projevil až po roce 2022, kdy se generativní AI masově rozšířila, tedy po uvedení nástrojů typu ChatGPT.

Proč právě mladí?

Autoři studie vysvětlují, že AI nahrazuje především tzv. „kodifikované znalosti“, tedy vědomosti získané studiem. Ty tvoří základ dovedností absolventů a mladých lidí. Naopak starší pracovníci čerpají z praktických zkušeností, které umělá inteligence zatím nahradit neumí.

Podle ekonomů tato data naznačují, že generativní AI se stává „kanárkem v uhelném dole“ – tedy varovným signálem pro širší trh práce. Zatímco celková zaměstnanost v USA dál roste, situace mladých absolventů v AI-exponovaných oborech se rychle zhoršuje.

Studie zároveň upozorňuje, že jde o první velkoškálový empirický důkaz a že bude nutné trendy sledovat i v příštích letech.