Agentura CzechInvest ve spolupráci s centry INTEMAC a CEITEC VUT uspořádala v listopadu networkingové setkání v Kuřimi, které spojilo více než 60 českých firem s předními zástupci obranného průmyslu. Akce reagovala na rostoucí zájem podniků o duální technologie a přesměrování civilních kapacit do obranného sektoru. Zúčastnily se společnosti z oblasti strojírenství, elektrotechniky a softwaru, včetně PBS Velká Bíteš, Honeywell, Laugoarms a FlyinDefence.

Nizozemsko plánuje v příštím roce prověřit možnost výroby amerických raket AIM-120 Amraam na domácí půdě poté, co k takzvané haalbaarheidsstudie (studie proveditelnosti) dala souhlas vláda Spojených států. Informace pochází z oficiálního oznámení nizozemského ministerstva obrany a byla převzata zahraničními médii. Krok zapadá do širší snahy o posílení transatlantické spolupráce a reaguje na zvýšenou poptávku po munici v souvislosti s pokračující podporou Ukrajině.

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostla průmyslová produkce v České republice v září 2025 meziročně o 0,4 %, meziměsíčně pak o 1,1 %. K růstu přispěla zejména výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, pryžových a plastových výrobků a elektrických zařízení. Naopak nižší byla produkce elektřiny, těžby uhlí, motorových vozidel a nápojů.

Evropská komise čelí rostoucímu tlaku, aby odložila spuštění nového systému obchodování s emisními povolenkami (tzv. ETS2), který má od roku 2027 zpoplatnit emise z budov a silniční dopravy. Agentura Bloomberg zveřejnila část návrhu dopisu, ve kterém se Kypr a skupina převážně středoevropských a východoevropských zemí chystají požádat předsedkyni Komise Ursulu von der Leyen o tříleté odložení projektu až do roku 2030.

Na zahajovacím sněmu Svazu průmyslu a dopravy v brněnské rotundě zazněla slova, která si zaslouží pozornost. Prezident Svazu Jan Rafaj otevřeně popsal situaci: průmysl stagnuje, EU si sama zvyšuje náklady, přeregulovanost dusí inovace, kapitál jde raději jinam, a co je nejhorší – jednotný evropský trh existuje jen na papíře. Zbrojní rozpočty neživí domácí výrobu, ale dovoz.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že domácí obranný průmysl pokrývá přibližně 40 procent potřeb ukrajinské fronty a do konce roku by měl dosáhnout 50 procent. Informovalo o tom oficiální prohlášení prezidentské kanceláře, které převzala i zahraniční média. Vyjádření zaznělo na mezinárodním fóru obranného průmyslu v Kyjevě a odráží snahu země o větší soběstačnost ve zbrojní výrobě během pokračující války.

Průmyslová produkce v České republice v srpnu 2025 reálně meziročně poklesla o 1,3 %, meziměsíčně byla nižší o 1,1 %. Podle údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem měla největší negativní vliv výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů, strojů a zařízení a motorových vozidel. Naopak pozitivně přispěla výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, elektřiny a farmaceutických produktů.

V červenci 2025 vzrostla průmyslová výroba v Česku meziročně o 1,8 % a meziměsíčně o 0,8 %, jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Největší příspěvek k růstu zaznamenala výroba motorových vozidel a pryžových a plastových výrobků, zejména pneumatik. Pozitivní vývoj byl patrný také ve výrobě kovových konstrukcí, elektrických zařízení a v těžbě uhlí. Naopak negativně se do celkového výsledku promítla výroba ostatních dopravních prostředků, nápojů a textilií.

Ministerstvo obrany ČR předložilo vládě nový rámec pro pořizování vojenské munice, reagující na proměny bezpečnostního prostředí a zkušenosti z konfliktu na Ukrajině. Materiál, prezentovaný ministryní Janou Černochovou (ODS), má zajistit dlouhodobou obranyschopnost státu prostřednictvím stabilních dodávek munice v mírových i krizových podmínkách.

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) zásadně nesouhlasí s návrhem Evropské komise na snížení emisí skleníkových plynů o 90 % do roku 2040 oproti úrovni z roku 1990. Podle svazu by tento cíl vedl k výraznému růstu nákladů, oslabení konkurenceschopnosti a ohrožení řady průmyslových odvětví – zejména v České republice, která je podle SP ČR nejprůmyslovější zemí EU z hlediska podílu průmyslu na hrubé přidané hodnotě i zaměstnanosti.