České zdravotnictví čelí rostoucím výzvám spojeným se stárnutím populace, nárůstem počtu chronických nemocných a neudržitelným růstem nákladů. Podle konzervativních odhadů mohou náklady veřejného zdravotního pojištění do roku 2040 přesáhnout 1033 miliard Kč. Hospodářská Komora ČR na setkání s názvem Zdravotnictví na křižovatce představila návrhy na reformy, které zajistí udržitelnost a vysokou kvalitu péče i pro budoucí generace, a zároveň apeluje na politické strany, aby zdravotnictví zařadily mezi hlavní priority svých programů.

Vláda projednala analýzu, kterou připravila Národní ekonomická rada vlády (NERV), týkající se přínosů a potenciálních rizik spojených s připojením České republiky k mechanismu směnných kurzů ERM II. Tato zpráva navazuje na pravidelný přehled, který zpracovalo Ministerstvo financí ve spolupráci s Českou národní bankou a vláda jej v únoru schválila. Zpráva hodnotí plnění maastrichtských kritérií a kompatibilitu s eurozónou.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) na svém zasedání seznámila předsedu vlády a ekonomické ministry s výstupy Pracovní skupiny věnované problematice dostupného bydlení. Celkový plán zahrnuje 30 doporučených střednědobých kroků, které jsou rozděleny podle konkrétních oblastí řešení. Autoři z NERV však pro lepší pochopitelnost shrnuli tyto kroky do 12 klíčových opatření.

Český zdravotnický systém je na 10. místě zemí nejhůře připravených na stárnutí populace, možné další epidemie, nárůst chronických chorob a podobné výzvy. Hodnocení vychází z analýzy Healthcare Readiness Index (Indexu připravenosti zdravotnictví), která srovnává 27 evropských zemí. Dokument odborníci představili o uplynulém víkendu na Globsec Fóru v Praze. Jedním z důvodů, proč si Česká republika nevede dobře, je vysoká spotřeba alkoholu. I když už Češi nejsou největší pijani v Evropě (jak tomu bylo v roce 2022), stále se drží na předních příčkách.