Přestože technologický pokrok a nástup umělé inteligence rychle mění mnoho odvětví, bankovní sektor se stále potýká s výrazným zpožděním. Banky, často svázané regulacemi a zastaralými systémy, čelí výzvám, jak reagovat na potřeby moderních uživatelů a zároveň zůstat technologicky konkurenceschopné. Přitom právě AI a rozsáhlejší práce s daty klientů mají potenciál výrazně zefektivnit bankovní služby.

Zatímco provozovatelé zámku v Chlumu u Třeboně v tichosti vyklízejí celý areál a připravují kupní smlouvu pro nového majitele, vyplouvají na povrch další tajemství, která se za nepovolenou rekonstrukcí zámku ukrývají. Týkají se nesplacených úvěrů, podvedených investorů a milionových dluhů.

Nedávný průzkum České asociace pojišťoven a Hospodářské komory odhalil, že 56 % Čechů má obavy o financování zdravotnictví. Dlouhé čekací lhůty a omezená dostupnost péče, které poukazují na nedostatek financí, jsou hlavními problémy, které respondenti zaznamenávají. Až 65 % z nich vnímá zpoplatňování zdravotnictví. Tito respondenti by byli ochotni platit, pokud by to nebylo povinné a umožnilo by jim to vybrat si pohodlnější metodu vyšetření nebo léčby.

Podle srpnového průzkumu provedeného agenturou Ipsos pro Českou spořitelnu, Evropu v datech a Sociologický ústav AV ČR se dvě třetiny obyvatel Česka snaží zvýšit hodnotu svých úspor. Nejčastěji k tomu využívají spořicí účty, penzijní fondy nebo investice. Aktivní investování je pak preferencí 41 % respondentů, kteří se věnují přímým investicím.

Bankovní sektor v srpnu 2024 zaznamenal jen mírné zvýšení bilanční sumy o 0,1 % na 10 698 miliard Kč. Tento mírný růst byl způsoben poklesem úvěrů a pohledávek za úvěrovými institucemi (meziměsíčně -18 miliard Kč) a nižším růstem dluhových cenných papírů (meziměsíčně +19 miliard Kč) a úvěrů za klienty (meziměsíčně +5 miliard Kč). Na 5,9 % mírně zpomalilo meziroční tempo růstu celkových aktiv.