Evropská komise tento týden představila balíček technologické suverenity, čtyři iniciativy pokrývající čipy, cloud, umělou inteligenci a open source. Mediálně se z toho rychle stalo téma geopolitiky: odliv stovek miliard eur ročně, závislost na mimoevropských dodavatelích, dosah zahraničního práva. To všechno jsou legitimní makroekonomické a strategické argumenty. Já bych ale rád přispěl jiným pohledem. Pohledem člověka, který cloud a podporu k němu provozuje každý den, nejen o nich čte v důvodové zprávě.

Od 1. července 2026 čeká zákazníky nakupující na Temu, Sheinu či AliExpressu výrazná změna. Evropská unie zavádí nové clo na zásilky do 150 eur ze zemí mimo EU. U běžných objednávek může znamenat zdražení o desítky procent a u balíčků s různými druhy zboží dokonce i několikanásobné navýšení ceny.

Polsko jako první členský stát EU obdrželo platbu z nového obranného nástroje SAFE. Evropská komise uvedla, že předfinancování ve výši 6,6 miliardy eur (160,2 miliardy Kč) má urychlit investice do obrany a modernizaci vojenských schopností.

Od pátku 29. května už symbolicky nepracujeme na financování veřejného sektoru, ale do vlastních kapes. Podle Liberálního institutu, který tento den vyhlašuje od roku 2000, připadá Den daňové svobody právě na dnešek, což je o jeden den dříve než loni.

Část povinností z nového evropského nařízení o obalech a obalových odpadech PPWR by se měla podle českých podnikatelských organizací odložit o 24 měsíců. Podle tiskové zprávy Hospodářské komory nelze současný harmonogram reálně splnit: pravidla mají začít platit 12. srpna, přesto stále chybí řada prováděcích a delegovaných aktů. Firmy tak podle komory nemají dostatek jistoty k přípravě obalů, úpravám technologií ani plánování investic.

Evropská komise chystá nový sedmiletý rozpočet EU v objemu 1,7 bilionu eur. Podle mezinárodní studie think-tanků sdružených kolem bruselského EPICENTER, jejímž členem je i Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA), ale návrh přináší riziko dalšího zadlužování a růstu evropských daní. Odborníci místo toho volají po fiskální disciplíně, menší byrokracii a efektivnějším využívání peněz.

Možnost rychlého zásahu do cen pohonných hmot při mimořádných situacích má přinést nový zákon, který vláda schválila na jednání v pondělí 13. dubna 2026. Spolu s ním kabinet podpořil také související novelu zákona o cenách. Úprava má sjednotit pravomoci vlády při řešení mimořádných tržních situací u strategických komodit, mezi něž patří pohonné hmoty, elektřina a plyn. Návrh chce kabinet prosadit v režimu legislativní nouze, aby mohl reagovat na nynější nestabilitu na trhu s ropou a ropnými produkty.

Bilance České republiky vůči rozpočtu Evropské unie byla v roce 2025 kladná. Z evropského rozpočtu do ČR přiteklo 99,6 mld. Kč a odvody do rozpočtu EU dosáhly 68,4 mld. Kč, takže saldo vůči rozpočtu EU činilo 31,1 mld. Kč. Po zahrnutí příjmů z dočasného Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 46,8 mld. Kč dosáhla celková čistá pozice ČR vůči EU kladného salda 77,9 mld. Kč. Oproti předchozímu roku se výsledek snížil o 6,6 mld. Kč.

Dohoda mezi vládou a odbory počítá s navýšením platů ve veřejném sektoru od dubna 2026. Jak zaznělo na tiskové konferenci po jednání o platech ve veřejné sféře, u nepedagogických pracovníků, zaměstnanců v kultuře a dalších profesí se platy zvýší o 10 %, přičemž 9 % půjde do tarifů a 1 % do nenárokové složky určené na odměny. U sester a pečovatelů se navýšení uskuteční v poměru 5 % do tarifů a 1 % do netarifních složek. Lékařům a zubařům se platy zvýší o 2 %. Změny se týkají zaměstnanců, kteří nedostali přidáno na začátku roku.

Premiér Andrej Babiš (ANO 2011) se 18. a 19. prosince 2025 zúčastnil jednání Evropské rady v Bruselu, kde se lídři dohodli na poskytnutí půjčky Ukrajině až do výše 90 miliard eur na roky 2026–2027. Evropská unie si prostředky vypůjčí na finančních trzích. Česká republika závěry podpořila s podmínkou, že nebude ručit za žádnou z variant úvěru, čímž se odlišila od Maďarska a Slovenska.