Podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) Česka v prvním čtvrtletí 2025 mezičtvrtletně o 0,8 % a meziročně o 2,2 %. Hlavními faktory růstu byly vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob. Tento vývoj potvrzuje stabilní trajektorii ekonomiky, podpořenou domácí poptávkou.

Podle Jana Procházky, člena bankovní rady ČNB, se inflace v roce 2024 po delší době opět pohybovala v blízkosti dvouprocentního cíle, což je pozitivní zpráva pro českou ekonomiku. Podle aktuálních prognóz by měla cenová stabilita pokračovat i v letech 2025 a 2026, což firmám a domácnostem umožní lépe plánovat své investice a výdaje. Současně se ČNB zaměřuje na modernizaci svých služeb, včetně optimalizace pobočkové sítě, digitalizace klientských operací a rozvoje okamžitých plateb.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) revidovala očekávaný růst českého HDP pro rok 2025 na 1,6 %, což je pokles oproti únorové prognóze 1,9 %. Pro rok 2026 nyní banka předpovídá růst 2,2 %, o dvě desetiny méně než předpovídala v únoru. Hlavní příčinou revize je ekonomická situace v Německu, jehož výkon ovlivňuje české hospodářství prostřednictvím silných obchodních vazeb.

Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí roku 2025 mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 2 %. Mezičtvrtletní růst byl podpořen především rostoucími výdaji domácností na konečnou spotřebu, domácí poptávka však sehrála klíčovou roli i v meziročním srovnání.

Česká národní banka zveřejnila výsledky únorového průzkumu Inflačního očekávání finančního trhu. Analytici očekávají nižší tempo inflace v ročním horizontu, což souvisí s nižším než původně očekávaným ekonomickým růstem. Index spotřebitelských cen v lednu 2025 meziročně vzrostl o 2,8 %. Zboží zdražilo o 1,7 %, zatímco služby o 4,7 %. Celková i jádrová inflace by měla podle odhadů zůstat v tolerančním pásmu inflačního cíle centrální banky.

Česká bankovní asociace (ČBA) zhoršila výhled ekonomiky pro první čtvrtletí roku 2025. Očekává se, že česká ekonomika letos poroste o 2,1 % a v roce 2026 o 2,4 %. Tento výhled je o dvě desetiny procentního bodu slabší ve srovnání s listopadovou prognózou. Růst reálného HDP byl v roce 2024 meziročně 1 %.

Hospodářská komora ČR upozorňuje na kriticky nízkou míru proočkovanosti proti chřipce, která v současnosti dosahuje pouze 7 % populace. Přitom by vyšší proočkovanost nejen zlepšila zdravotní stav obyvatel, ale přinesla by také významné úspory pro národní ekonomiku. Podle analýzy společnosti Value Outcomes/IQVIA by dosažení 75% proočkovanosti práceschopné populace mohlo ušetřit až 27 miliard Kč ročně, a to 21 miliard Kč na ušlém produktu z důvodu onemocnění a dalších téměř 6 miliard Kč na náhradě mzdy v době pracovní neschopnosti.

Podle analýzy společnosti EY, zpracované pro Sekci obranného průmyslu Hospodářské komory ČR, přináší každá koruna vložena státem do nákupu od českého obranného průmyslu několikanásobný ekonomický přínos. Tento sektor generuje až 1 % HDP České republiky a v roce 2023 dosáhl obratu 3 miliardy EUR, přičemž většina příjmů pocházela z exportu do 98 zemí.

Dle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) zaznamenala česká ekonomika ve třetím čtvrtletí 2024 růst HDP meziročně o 1,3 % a mezičtvrtletně o 0,4 %. Tento růst byl tažen především zvýšenou spotřebou domácností, která byla podpořena růstem reálných mezd. Investiční aktivita však zaznamenala pokles.

Hospodářská komora ČR vítá změnu, která umožní zaměstnavatelům efektivněji investovat do zlepšování zdravotního stavu svých zaměstnanců díky navýšení daňového limitu pro zaměstnanecké zdravotní benefity. Poslanecká sněmovna přijala v rámci novelizace zákona o zaměstnanosti úpravu, za kterou bojovala Hospodářská komora společně s Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR a Svazem průmyslu a dopravy ČR.