Sociální sítě a internetové platformy v posledních letech zaplavila vlna obsahu od nejrůznějších finančních poradců a investičních guruů, kteří prezentují nákup bytů na hypotéku jako nejjednodušší cestu k rychlému zbohatnutí a navíc jako pasivní příjem. Podle jejich názoru stačí nakoupit desítky bytů, jejichž splátky bezproblémově pokryje nájemné, a investor se během krátké doby stane úspěšným multimilionářem. Realita současného realitního trhu je však od těchto zjednodušených představ diametrálně odlišná.

Jaká je budoucnost České národní banky (ČNB) podle jejího guvernéra Aleše Michla? O tom se rozhovořil na University of Chicago Booth School of Business při veřejné diskusi s profesorem financí Ľubošem Pástorem. Guvernér v rozhovoru naznačil, že budoucnost ČNB bude stát na třech pilířích: opatrné práci s digitálními aktivy, rozvoji moderní platební infrastruktury a výrazném posílení využívání umělé inteligence.

Schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí se ve třetím čtvrtletí 2025 snížil o 23,7 mld. Kč na 808,1 mld. Kč. Hrubý zahraniční dluh dosáhl 5 550,7 mld. Kč (66,0 % HDP) a meziročně vzrostl o 372,6 mld. Kč. Čistý zahraniční dluh činil −579,6 mld. Kč, což znamená čistou věřitelskou pozici vůči zahraničí.

Alternativní investice se v posledních letech staly často skloňovaným pojmem – ať už jde o umění, sběratelské předměty nebo moderní digitální aktiva. Co ale skutečně představují, proč o ně roste zájem a jaká rizika s sebou nesou? Odpovědi nabízí rozhovor s Petrou Hrdličkovou, investiční analytičkou Swiss Life Select pro Trade-off, který ukazuje, že svět netradičních investic může být atraktivní, ale zároveň vyžaduje mnohem hlubší znalosti, než se na první pohled zdá.

Podle údajů České národní banky (ČNB) ke konci 1. čtvrtletí 2025 dosáhl schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí 716,4 miliardy Kč, což představuje mezičtvrtletní nárůst o 140,9 miliardy Kč. Meziročně se však schodek snížil o 155,3 miliardy Kč a odpovídal 8,8 % HDP. Hrubý zahraniční dluh rezidentů ČR činil 5 302,9 miliardy Kč (65,4 % HDP), přičemž ČR zůstala v pozici čistého věřitele se záporným čistým dluhem -810,2 miliardy Kč.

Strach, že ztratím vydělané peníze, euforie z rychlých zisků, přehnaná reakce na negativní zprávy – to jsou příklady situací, ve kterých investoři často dělají unáhlené kroky. Realita investování je však mnohem složitější. Za růstem či poklesem hodnoty aktiv stojí mnoho faktorů, které investoři často přeceňují nebo naopak podceňují.