KOMENTÁŘ: Jak zefektivnit zdravotnictví? Začněme odstraněním střetu zájmu v orgánech zdravotních pojišťoven

Dosahování efektivnosti ve zdravotnictví, mimo jiné, vyžaduje správně rozdělené odpovědnosti aktérů zdravotní politiky (stát, pojišťovny, kraje, obce, poskytovatelé, pojištěnci). V české zdravotnické realitě však dochází k mnohým situacím, kdy tomu tak není a aktéři zdravotní politiky se dostávají do různých střetů zájmů, které mohou ohrozit efektivní využití zdrojů. Například ministerstvo zdravotnictví (stát) vydává úhradovou vyhlášku, a přitom je důležitým hráčem jako zřizovatel fakultních nemocnic. Ministerstvo zdravotnictví tedy hypoteticky má možnost využít úhradovou vyhlášku, aby přimělo zdravotní pojišťovny financovat případné dluhy jeho vlastních fakultních nemocnic.

Já se však chci věnovat dalšímu střetu zájmů, ke kterému dochází v orgánech zdravotních pojišťoven (správní a dozorčí rada). Zdravotníci (lékaři, sestry), kteří jsou členy orgánů zdravotních pojišťoven, jsou ve zřejmém střetu zájmů kvůli své profesi. Zdravotníci ve zdravotních pojišťovnách totiž ve svých funkcích rozhodují o nemalých finančních prostředcích, které směřují k jejich vlastním zaměstnavatelům. Poměrně často například v orgánech zdravotních pojišťoven najdeme významné lékaře, kteří tak přímo či nepřímo mohou ovlivňovat vývoj úhrad pro svého zaměstnavatele či mohou ovlivňovat výši úhrad a seznam hrazených výkonů ve své odbornosti. Jsou to totiž oni, kdo volí ředitele pojišťovny. Tento konflikt zájmů ohrožuje efektivní využití veřejných prostředků v systému veřejného zdravotního pojištění.

Z tohoto důvodu jsem podal pozměňovací návrh k novelizaci zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a souvisejících zákonů, která je nyní ve sněmovně jako sněmovní tisk č. 849. Můj pozměňovací návrh konkrétně omezuje působení v orgánech zdravotních pojišťoven zaměstnancům právnické osoby oprávněné poskytovat zdravotní služby. To znamená zasáhnout do zákona č. 551/1991 Sb. o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR (§ 18) a do zákona č. 280/1992 Sb. o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách (§ 10).

Dostal jsem dotaz, kdo tedy bude v těchto orgánech sedět, když ne zdravotníci, kteří tomu rozumí? Odpovím příkladem. Představte si hypotetickou situaci z počátku zdravotního pojištění, že jako odpovědná firma chcete zajistit zdravotní služby pro své zaměstnance. Založíte firemní zdravotní pojišťovnu a vyberete pojistné. Kdo bude sedět v řídicích orgánech pojišťovny? Podle mého názoru logicky zástupci vedení firmy, odboráři (zaměstnanci, pacienti) a případně přizvaní nezávislí odborníci, od kterých chcete poradit. Provozní řízení pojišťovny samozřejmě zajišťuje ředitel a jeho tým, nikoliv správní a dozorčí rada. Co by v těchto orgánech (radách) dělali aktivní zdravotníci? Zdravotníci budou přeci stát na druhé straně barikády vztahu a budete s nimi jednat o rozsahu služeb a cenách.

Tento pozměňovací návrh je jistě kontroverzní, neboť by znamenal pravděpodobně nechtěný odchod významných lékařů či zdravotníků – poslanců z funkcí ve zdravotních pojišťovnách. Pro politické strany to znamená vnitrostranický konflikt se svou vlastní stranickou zdravotnickou lobby. Z toho důvodu musí být člověk smířen s tím, že schválení návrhu se nemusí podařit. Nemusíte mít ovšem obavy, v tom případě si návrh schovávám pro další příležitost, protože na efektivním využití peněz ve zdravotnictví mi záleží.