Nová prognóza České národní banky počítá s dočasným zrychlením inflace a upozorňuje na převahu proinflačních rizik. Bankovní rada současně ponechala dvoutýdenní repo sazbu na 3,75 %. Na začátku příštího roku by se růst spotřebitelských cen měl dočasně přiblížit 3 %, následně má inflace vlivem restriktivního nastavení měnové politiky opět zamířit k dvouprocentnímu cíli. V roce 2028 ji má mírně zvýšit zavedení systému ETS 2.

Spotřebitelské ceny v květnu 2026 podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně vzrostly o 2,1 %, tedy pomaleji než v dubnu, kdy inflace činila 2,5 %. Oproti předchozímu měsíci se ceny zvýšily jen mírně, o 0,1 %.

Podle prvních odhadů Eurostatu se stavební produkce v prosinci 2025 po sezónním očištění meziměsíčně zvýšila o 0,9 % v eurozóně a o 1,2 % v EU. Listopad 2025 přitom v obou oblastech přinesl pokles o 1,5 %. V meziročním srovnání byla produkce v eurozóně nižší o 0,9 %, zatímco v EU zůstala stabilní. V průměru za celý rok 2025 ve srovnání s rokem 2024 zůstala produkce v eurozóně beze změny a v EU vzrostla o 0,5 %.

První odhady Eurostatu naznačují, že průmyslová produkce na konci roku 2025 meziměsíčně oslabila: v prosinci oproti listopadu klesla v eurozóně (EA20) o 1,4 % a v EU o 0,8 %. O měsíc dříve se průmysl v eurozóně zvýšil o 0,3 %, zatímco v EU se snížil o 0,1 %.

Spotřebitelské ceny v České republice v lednu 2026 meziročně vzrostly o 1,6 %. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se jednalo o nejnižší meziroční růst od listopadu 2016. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 %; zboží zdražilo o 0,7 % a služby o 1,0 %.

Podle Eurostatu reálná spotřeba domácností na obyvatele ve 3. čtvrtletí 2025 vzrostla mezičtvrtletně v eurozóně o 0,4 % a v EU o 0,5 % (v obou případech po stejném růstu v předchozím čtvrtletí). Reálný příjem domácností na obyvatele se ve stejném období zvýšil o 0,1 % v eurozóně a o 0,2 % v EU, po vyšším růstu ve 2. čtvrtletí 2025.

Polská ekonomika letos poroste výrazně rychleji než většina zemí eurozóny. Podle aktuálních odhadů Evropské komise má Polsko dosáhnout růstu kolem 3,5 %, zatímco ekonomiky používající euro v souhrnu porostou jen zhruba o 1,2 %. Polský ministr financí Andrzej Domański v rozhovoru pro Financial Times uvedl, že tento fakt podporuje argument pro Polsko s vlastní měnou.

Bankovní rada České národní banky na zasedání rozhodla jednomyslně ponechat dvoutýdenní repo sazbu na úrovni 3,5 %. Inflace se od začátku roku 2024 pohybuje poblíž 2% cíle, avšak jádrová inflace zůstává zvýšená. Pokračující domácí inflační tlaky neumožňují další uvolnění měnové politiky, proto je nutné zachovat relativně přísné nastavení sazeb.

Spotřebitelské ceny v listopadu meziměsíčně klesly o 0,3 %, jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Pokles byl tažen především nižšími cenami potravin a nealkoholických nápojů, zejména ovoce (−3,6 %), vepřového masa (−3,8 %), másla (−9,1 %) a margarínu (−10,1 %). Zlevnily také dovolené s komplexními službami (−1,9 %), lihoviny (−3,6 %) a víno (−1,9 %). Naopak vzrostly ceny pohonných hmot (+1,6 %), automobilů (+0,4 %), vajec (+14,7 %) a zeleniny (+2,9 %).

Prognostický panel České bankovní asociace očekává letos růst české ekonomiky o 2,5 %, v roce 2026 mírné zpomalení na 2,2 % a v roce 2027 opětovné zrychlení na 2,6 %. Zlepšení výhledu odráží vyšší mzdový růst, vládní investice, deeskalaci celních sporů a očekávanou uvolněnější fiskální politiku. Spotřebitelská inflace se má pohybovat kolem 2,2 % v roce 2026, přičemž základní sazba ČNB zůstane stabilní na úrovni 3,5 %.