Začátek roku 2026 přinesl podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) u věkové skupiny 15–64 let míru zaměstnanosti 75,4 %, což znamená meziroční pokles o 0,3 procentního bodu. Obecná míra nezaměstnanosti v lednu dosáhla 3,3 % a meziročně vzrostla o 0,5 procentního bodu. Současně míra ekonomické aktivity činila 77,9 %, tedy o 0,1 procentního bodu více než před rokem.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo za první dva měsíce roku 2026 schodkem 16,9 miliardy Kč. Po vyloučení vlivu prostředků z EU by deficit činil 34,7 miliardy Kč. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) jde o nejpříznivější výsledek za posledních osm let; výrazně k němu přispělo rozpočtové provizorium, které v tomto období omezuje čerpání výdajů.

Česká národní banka evidovala v roce 2025 celkem 9 036 zadržených nepravých bankovek a mincí. Ve srovnání s rokem 2024 jde téměř o 55 % nárůst a největší část z celkového počtu tvořily napodobeniny různých měn – konkrétně 7 354 kusů.

Hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu v roce 2024 podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla 179,8 miliardy Kč a meziročně vzrostla o 10,1 %; celkové výdaje za cestovní ruch činily 363,7 miliardy Kč (+10,7 %). Relativní podíl odvětví na tvorbě HPH se zvýšil na 2,44 % a na tvorbě HDP na 2,50 %, přesto zůstává pod úrovní roku 2019.

V lednu 2026 ceny zemědělských výrobců podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziměsíčně klesly o 1,6 %, přičemž nejvýraznější poklesy zaznamenaly brambory (−11,7 %), mléko (−7,6 %) a prasata (−4,0 %). Ceny průmyslových výrobců meziměsíčně klesly o 0,7 %; snížily se zejména ceny energií a potravinářských výrobků, naopak vzrostly ceny oprav, údržby a instalace strojů a zařízení (+2,2 %) a také ceny v oblasti úpravy a rozvodu vody (+3,9 %).

Český rezidenční trh podle statistik České bankovní asociace (ČBA) loni dál rostl: ceny nemovitostí se meziročně zvýšily v průměru o 12 %. Největší zdražení zaznamenaly starší byty (+18 %), zatímco novostavby v prvoprodeji přidaly 9 % a přeprodeje zánovních novostaveb 13 %; rodinné domy zdražily o 14 %. Nejsilnější růst cen vykázaly Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj.

V únoru 2026 se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) celkový ekonomický sentiment zlepšil. Souhrnný indikátor důvěry se meziměsíčně zvýšil o 0,9 bodu na 101,1. Zatímco důvěra podnikatelů vzrostla o 1,2 bodu na 99,8, důvěra spotřebitelů mírně oslabila o 0,6 bodu na 107,6.

Podle zprávy Českého statistického úřadu (ČSÚ) patřilo Česko v roce 2024 v rámci EU ke státům s mimořádně silným zastoupením středního vzdělání. Ve věku 25–74 let mělo vyšší sekundární a nástavbové vzdělání 62,7 % obyvatel (EU 44,2 %). Terciární vzdělání mělo 23,8 % osob, což bylo pod průměrem EU 31,7 %; nižší podíl vykázaly už jen Rumunsko a Itálie.

Hospodářská strategie „Česko: Země pro budoucnost 2.0“, kterou nyní představilo Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), má podle resortu vrátit České republice dlouhodobý ekonomický růst a posílit konkurenceschopnost. Dokument obsahuje 160 opatření a vznikal dva roky ve spolupráci se zástupci byznysu, akademické sféry i mezinárodních institucí. Pro důslednou realizaci vznikl při MPO speciální Delivery tým, jenž bude koordinovat implementaci napříč resorty a kontrolovat plnění harmonogramu.

Podle prvních odhadů Eurostatu se stavební produkce v prosinci 2025 po sezónním očištění meziměsíčně zvýšila o 0,9 % v eurozóně a o 1,2 % v EU. Listopad 2025 přitom v obou oblastech přinesl pokles o 1,5 %. V meziročním srovnání byla produkce v eurozóně nižší o 0,9 %, zatímco v EU zůstala stabilní. V průměru za celý rok 2025 ve srovnání s rokem 2024 zůstala produkce v eurozóně beze změny a v EU vzrostla o 0,5 %.