Český statistický úřad zveřejnil předběžný odhad, podle něhož spotřebitelské ceny v prosinci 2025 meziročně vzrostly o 2,1 % a meziměsíčně klesly o 0,3 %; definitivní údaje budou publikovány 13. ledna 2026.

Podle tiskové zprávy Ministerstva financí, kterou představila ministryně Alena Schillerová (ANO 2011), uzavřel státní rozpočet České republiky rok 2025 se schodkem 290,7 mld. Kč. To představuje meziroční zhoršení o 19,3 mld. Kč a překročení schváleného rozpočtu o 49,7 mld. Kč. Po očištění o operace spojené s prostředky Evropské unie a finančních mechanismů dosáhl deficit 249,9 mld. Kč, meziročně nižší o 38,9 mld. Kč.

Podle údajů Českého statistického úřadu vykázal sektor vládních institucí ve třetím čtvrtletí roku 2025 deficit 25,4 mld. Kč, což odpovídá 1,2 % HDP. Meziročně se saldo zlepšilo o 6,2 mld. Kč. Míra zadlužení dosáhla 43,1 % HDP a meziročně klesla o 0,3 procentního bodu.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách v listopadu 2025 přebytku 16,2 mld. Kč, což znamenalo meziroční pokles o 5,0 mld. Kč. Na zhoršení celkového výsledku se nejvíce podílel nižší přebytek obchodu s motorovými vozidly o 6,2 mld. Kč. Současně se snížilo kladné saldo obchodu s elektrickými zařízeními o 3,9 mld. Kč a s ostatními dopravními prostředky o 2,2 mld. Kč.

V rozhovoru pro CNN Prima News guvernér České národní banky Aleš Michl uvedl, že inflace byla po celý loňský rok u dvouprocentního cíle. Zdůraznil, že současné nastavení měnové politiky umožňuje po dlouhé době reálné zhodnocování úspor, protože úrokové sazby převyšují inflaci. Připomněl také, že v letech před pandemií inflace trvale převyšovala úrokové sazby, což vedlo k reálnému znehodnocování úspor.

Podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se digitalizaci konzulárních služeb v letech 2016–2025 nepodařilo realizovat v souladu s původními plány. Informační systémy Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva vnitra zůstávají nedostatečně propojené, což v praxi znamená nutnost opakovaného ručního přepisování dat, tisku elektronických dokumentů i využívání kurýrních služeb při vyřizování víz a cestovních dokladů.

Ministerstvo financí představilo přehled vybraných legislativních změn, které mají od roku 2026 ovlivnit oblast daní, zaměstnaneckých vztahů, podnikání i ochrany spotřebitele. Opatření se zaměřují mimo jiné na podporu bydlení, investic a dlouhodobého spoření.

Sezónně očištěná data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že úhrn peněžních a nepeněžních příjmů domácností proti předchozímu čtvrtletí reálně vzrostl o 0,1 % a reálná spotřeba na obyvatele se zvýšila o 0,3 %. Míra úspor domácností dosáhla 18,4 % (mezičtvrtletně −0,1 p. b.; meziročně −1,9 p. b.).

Bilanční suma bankovního sektoru v ČR dosáhla na konci listopadu 2025 hodnoty 11 568 mld. Kč, což představuje meziměsíční nárůst o 112 mld. Kč a meziroční zvýšení o 695 mld. Kč. Na straně aktiv dominovaly úvěry poskytnuté rezidentům v objemu 7 775 mld. Kč, zatímco vklady rezidentů tvořily hlavní položku pasiv s celkovou výší 7 678 mld. Kč.

Od 2. ledna 2026 začne Ministerstvo zdravotnictví uvádět do provozu první verze klíčových projektů elektronizace zdravotnictví. Lékařům i pacientům se otevře Národní portál elektronického zdravotnictví, který nabídne systém elektronických žádanek, elektronické posudky připravované ve spolupráci s Ministerstvem dopravy a nové funkce mobilní aplikace EZKarta. Cílem digitálních služeb je zjednodušit administrativu, zpřehlednit tok informací a zvýšit bezpečnost i dostupnost zdravotní péče.