Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) tržby v prosinci meziměsíčně klesly o 0,1 %. Meziročně se maloobchodní tržby zvýšily o 1,8 %. Tržby za prodej a opravy motorových vozidel se meziročně zvýšily o 2,6 % a meziměsíčně o 0,1 %. Za celý rok 2025 se tržby v maloobchodě zvýšily o 3,5 %, u motorových vozidel rovněž o 2,6 %.

Ve středu 4. února 2026 se premiér Andrej Babiš (ANO 2011) v Římě setkal s italskou premiérkou Giorgiou Meloni. Jednali o posílení konkurenceschopnosti Evropy, migraci a spolupráci v oblasti obrany, energetiky i ekonomiky.

V lednovém průzkumu STEM potvrdily nejvyšší míru důvěry bezpečnostní složky, zejména Hasičský záchranný sbor, kterému důvěřuje 95 % občanů. Policie ČR (77 %), Armáda ČR (74 %) a městská policie (70 %) si rovněž udržují silnou pozici. Vysokou důvěru veřejnosti má také Česká národní banka (77 %) a obecní nebo městský úřad (75 %). Nadpoloviční podporu vykazují kontrolní a soudní instituce, například Česká obchodní inspekce (72 %), Nejvyšší soud (70 %) či Ústavní soud (65 %).

Úřady práce mají získat více času na zpracování žádostí o novou superdávku státní sociální pomoci. Vláda podpořila poslanecký návrh na odklad jejího zavedení ze začátku dubna na začátek července 2026; po dobu odkladu budou lidé dál pobírat dosavadní rušené dávky. Superdávka má nahradit přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení a zároveň se posouvá i navýšení částek životního minima z 1. května na 1. červenec 2026.

Česká republika si v roce 2024 vytyčila jasný směr v oblasti autonomní mobility. Strategický plán s výhledem až do roku 2030 dnes slouží jako nástroj pro rozvoj inovací v dopravě a podporu automobilového průmyslu, jednoho z pilířů české ekonomiky. Vláda nyní schválila vyhodnocení dosavadního plnění Plánu autonomní mobility a jeho aktualizaci.

Podle analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau zahájilo v Česku v roce 2025 podnikání 90 050 fyzických osob, zatímco 56 682 jich činnost ukončilo; čistý přírůstek tak dosáhl 33 368, což je více než trojnásobek oproti roku 2024.

Státní rozpočet vykázal ke konci ledna přebytek ve výši 32,4 miliardy Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty EU a finančních mechanismů činil přebytek 11,1 miliardy Kč; výsledek ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezilo tempo čerpání výdajů.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) v roce 2024 dosáhly výdaje na výzkum a vývoj v Evropské unii 2,24 % HDP, což odpovídá úrovni předchozích pěti let. V absolutním vyjádření činily 403 miliardy eur. Česká republika se na unijních výdajích podílela 1,5 % a ve vztahu k HDP u nás činily 1,82 %. Ve srovnání s rokem 2014, kdy tento podíl dosahoval 1,94 %, se Česko od průměru EU postupně vzdaluje.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla prosincová míra zaměstnanosti osob ve věku 15–64 let 75,2 %, což znamená meziroční pokles o 0,3 p. b. U mužů činila 79,9 %, u žen 70,5 %.

Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) byl hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o cenové vlivy a sezónnost v roce 2025 o 2,5 % vyšší než v roce 2024; ve 4. čtvrtletí HDP vzrostl mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 2,4 %. Za celoročním růstem stála především domácí poptávka, přičemž nejvýraznější příspěvek k růstu hrubé přidané hodnoty měla odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.