Čistíte si zuby správně? „Parodontóza není norma,” říká dentální hygienička

Umí si Češi čistit zuby?
Obecně platí, že většina Čechů si dokáže zuby mechanicky očistit – tedy použít kartáček a zubní pastu. Problém však není v samotném čištění, ale v tom, jestli používají správnou techniku, mají k tomu vhodné pomůcky a jestli si čistí zuby pravidelně. Výzkumy i klinická praxe ukazují, že velká část lidí si nečistí zuby dostatečně dlouho, tedy méně než doporučovaných 2 minuty dvakrát denně, používá nevhodné techniky nebo zapomíná na mezizubní hygienu.

Jaké nejčastější chyby děláme a čeho bychom se měli vyvarovat?
Kromě již zmíněné nedostatečné délky čištění, je chybou přílišný tlak na kartáček, který může vést k poškození dásní, obnažování krčků a citlivosti zubů. Problémem je také používání nevhodných pomůcek, například příliš tvrdých kartáčků nebo nesprávně zvolené velikosti mezizubních kartáčků.

Lidé se rovněž často dopouštějí chyby v načasování hygieny – například si čistí zuby ihned po konzumaci kyselých potravin nebo nápojů, kdy je zubní sklovina dočasně oslabená. 

Prevence není luxus, ale cesta, jak ušetřit

Jak podle vás vypadá ideální prevence?
Ideální prevence by měla být systematická, dlouhodobá a individuálně přizpůsobená, kombinující pravidelnou odbornou péči a každodenní domácí hygienu, včetně čištění zubů, mezizubních pomůcek a pravidelných kontrol u odborníků. Důležitá je také edukace pacientů a začátek prevence již v dětství, čímž se vytvářejí správné návyky pro celoživotní zdraví dutiny ústní.

Čím jste se inspirovali při tvorbě vlastního preventivního programu? 
Vycházeli jsme z kombinace evidence-based doporučení, zahraničních modelů prevence a každodenní klinické praxe, inspirovaných moderními přístupy ze zemí s vysokou úrovní prevence, jako je Švýcarsko nebo Holandsko, kde se klade důraz na systematickou edukaci pacientů a pravidelné kontroly. 

Preventivní programy jsou také zaměřené hlavně na děti ve školách, zatímco systematická prevence pro dospělé prakticky chybí, a existuje výrazný nevyužitý prostor mezi klasickou prevencí a následnou léčbou, kdy lze stav stabilizovat bez invazivních zákroků. 

Náš program proto cílí nejen na zdravé pacienty, ale i na ty s prvními známkami problémů, například zánětem dásní, zvýšeným rizikem zubního kazu nebo parodontálního onemocnění, s cílem tyto stavy zachytit včas, zpomalit jejich progresi a minimalizovat potřebu náročné léčby. Program je dlouhodobý, individualizovaný, reálně aplikovatelný v běžném klinickém provozu a zároveň dává pacientům jasný smysl a motivaci ke spolupráci.

Dokážete přibližně odhadnout, kolik by pacient mohl dlouhodobě ušetřit díky správné prevenci?
Přesnou částku nelze stanovit, protože záleží na stavu pacienta, genetice a spolupráci při domácí péči, ale rozdíl mezi systematickou prevencí a její absencí může během několika let činit desítky až stovky tisíc korun. Pravidelná dentální hygiena a včasná prevence jsou relativně levné, řádově jednotky tisíc ročně, zatímco léčba pokročilého kazu, parodontózy nebo implantátů je výrazně dražší. Kromě financí přináší prevence úsporu času, méně bolesti a zachování vlastních zubů, což nelze vyjádřit jen penězi.

Jak často by měl člověk podle vás navštěvovat zubní hygienu, aby byla prevence opravdu účinná?
Frekvence návštěv dentální hygieny by měla být vždy individuálně přizpůsobená rizikovému profilu pacienta. U zdravých pacientů bez výrazných problémů se obvykle doporučuje návštěva dvakrát ročně. U pacientů se zvýšenou kazivostí zubů, opakovaným zánětem dásní, parodentózou nebo u pacientů v léčbě s rovnátky nebo s implantáty je však vhodná frekvence vyšší, často každé tři až čtyři měsíce.

Z Vašeho průzkum vyšlo najevo, že pravidelně na dentální hygienu chodí jen třetina pražských respondentů (34 %), dalších 32 % dochází nepravidelně a čtvrtina nechodí vůbec. Nejčastější frekvencí u těch, kteří docházejí, je jednou ročně (41 %) nebo jednou za půl roku (35 %). Odpovídá to i Vašim zkušenostem? A pozorujete rostoucí zájem o dentální hygienu? 
Ano, tato data odpovídají naší každodenní zkušenosti z praxe. Stále vidíme, že pouze část pacientů vnímá dentální hygienu jako pravidelnou součást péče o zdraví, zatímco významná skupina přichází spíše nárazově, často až ve chvíli, kdy se objeví konkrétní problém.

Pozitivní zprávou však je, že v posledních letech pozorujeme postupný nárůst zájmu o dentální hygienu, zejména u mladší generace a u pacientů, kteří mají zkušenost s kvalitní edukací. Zároveň je ale patrné, že velká část populace stále vnímá dentální hygienu spíše jako jednorázovou službu než jako dlouhodobý preventivní proces. 

Jaké jsou nejčastější mýty o čištění zubů a péči o dutinu ústní?
Jedním z nejčastějších mýtů je představa, že čištění zubů je především o kartáčku a pastě. Ve skutečnosti je mnohem důležitější technika, pravidelnost a čištění mezizubních prostorů. Dalším omylem je víra v rychlá řešení – tedy že speciální pasta nebo ústní voda problém vyřeší. Tyto přípravky pouze zmírňují příznaky, ale neřeší příčinu a problém se vrací, nebo může dojít ke zhoršení onemocnění.

Velmi častý mýtus je také to, že krvácení dásní znamená, že je lepší čištění omezit. Opak je pravdou – krvácení je varovný signál zánětu a ukazuje nám, že v dutině ústní je něco, co tam nepatří. Pořád také panuje přesvědčení, že parodontóza je normální věc, která přijde s věkem. Není tomu tak. Pokud člověk nezanedbá prevenci, může mít zdravý chrup celý život.

A v neposlední řadě panuje mýtus, že dentální hygiena je luxusní služba navíc. Ve skutečnosti by měla být vnímána jako základní součást prevence, podobně jako pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře.

Jak velký vliv má strava a životní styl na zdraví zubů?
Zásadní. Nejen množství cukru, ale i frekvence příjmu sacharidů, kyselých a slazených nápojů, které podporují vznik kazu. Rizikový je také stres, nedostatek spánku, kouření a nedostatečný pitný režim, zatímco kvalitní strava s dostatkem vápníku, vitamínu D a bílkovin podporuje zdraví zubů a tkání. Prevence proto musí být komplexní a zahrnovat nejen čištění zubů, ale i zdravé každodenní návyky.

Co byste poradila rodičům, aby naučili děti správně pečovat o zuby?
Začít co nejdříve a jít příkladem. Pokud rodiče berou čištění zubů jako běžnou součást dne, dítě to přirozeně přebírá. Důležitá je také kontrola ze strany rodičů. I když si dítě čistí zuby samo, do přibližně 12 let by měl rodič dočišťování vždy zkontrolovat nebo pomoci.  Rodiče by také neměli podceňovat stravu a pitný režim. Slazené nápoje v lahvičkách, dlouhé popíjení džusů nebo časté sladké svačiny výrazně zvyšují riziko kazu.

A v neposlední řadě je důležitá pravidelná návštěva zubního lékaře a dentální hygieny už od raného věku, aby si dítě zvyklo na prostředí ordinace a vnímalo prevenci jako přirozenou součást péče o zdraví.