Co nese A-10 v operaci Epic Fury? Nové snímky to odhalují

Velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Blízkého východu (CENTCOM) 15. března 2026 zveřejnilo trojici fotografií útočných letounů A-10C Thunderbolt II, které se podílejí na operaci Epic Fury. Snímky byly pořízeny na blíže nespecifikovaném místě.

U.S. Air Force A-10 Thunderbolt II’s receive fuel in-flight while supporting Operation Epic Fury. The A-10 Thunderbolt II can loiter for hours, standing by and ready to execute a mission whenever needed. pic.twitter.com/VjESHLR32Y

— U.S. Central Command (@CENTCOM) March 15, 2026

Jde o první oficiální vizuální materiály zachycující tyto stroje v rámci uvedené operace, přestože CENTCOM již během prvních 48 hodin konfliktu písemně potvrdil, že se letouny A-10 do operace zapojují.

Operation Epic Fury: The first 48 hours pic.twitter.com/uCQqHq5Ajx

— U.S. Central Command (@CENTCOM) March 2, 2026

Na fotografiích je mimo jiné vidět doplňování paliva za letu. K publikovaným záběrům CENTCOM na sociální síti X uvedl: „Letouny A-10 Thunderbolt II amerického letectva doplňují palivo za letu při podpoře operace Epic Fury. A-10 Thunderbolt II může zůstávat ve vzduchu celé hodiny a být připraven splnit úkol kdykoliv je potřeba.“

Jakou výzbroj nesou letouny na zveřejněných snímcích

Server The Aviationist se ve své analýze zaměřil na výzbroj, kterou lze na publikovaných fotografiích identifikovat. Podle portálu jsou letouny vybaveny kombinací prostředků určených jak proti pozemním cílům, tak proti hrozbám ve vzduchu.

Na pravém křídle je instalován zaměřovací kontejner LITENING spolu s řízenou střelou AGM-65 Maverick, určenou k ničení pozemních cílů. Pod trupem se nachází přídavná palivová nádrž o objemu 600 galonů, která prodlužuje dolet letounu i dobu, po kterou může zůstávat nad oblastí operací. Podobné řešení bylo běžně využíváno také při misích v rámci operace Inherent Resolve (koaliční operace proti Islámskému státu). 

Na levém křídle lze identifikovat další střelu Maverick, dvojici střel AIM-9M Sidewinder a také sedmiranný raketový blok LAU-131. Ten je nabit raketami Hydra 70, které jsou vybaveny naváděcí sadou Advanced Precision Kill Weapon System II (APKWS II).

Výzbroj přizpůsobená i boji proti dronům

Střely Sidewinder byly u letounů A-10 tradičně používány především jako prostředek vlastní obrany proti nepřátelským letadlům. S rozšiřujícím se využíváním menších bezpilotních prostředků, například typu Shahed-136, však mohou být nasazovány také aktivně proti těmto cílům.

Podobný vývoj se týká i raket Hydra 70 vybavených naváděcí sadou APKWS II. Ta byla původně vyvinuta jako způsob, jak zvýšit přesnost zásahů při útocích na pozemní cíle v prostředí, kde je nutné minimalizovat vedlejší škody. Postupně se ale ukázalo, že tento systém může být účinný také proti vzdušným cílům.

Jednou z výhod těchto řízených raket je jejich relativně nízká cena ve srovnání s klasickými střelami vzduch-vzduch. Použití proti levnějším bezpilotním prostředkům je tak z ekonomického hlediska vyváženější než například nasazení střel Sidewinder, uvádí server. Zároveň lze tuto výzbroj během stejné mise využít i proti pozemním cílům.

The Aviationist také uvádí, že letouny A-10 operující například nad územím Iráku nebo Jordánska mohou díky kombinaci střel Sidewinder a raket APKWS zachycovat nepřátelské drony směřující k aliančním základnám. Letoun však není vybaven vlastním radarem, takže pokud pilot dron nezaznamená vizuálně nebo pomocí infračervených senzorů, musí být k cíli naveden prostřednictvím externích systémů řízení.

Letoun navržený pro přímou podporu pozemních sil

Útočný letoun A-10 Thunderbolt II, vyvinutý americkou společností Fairchild-Republic, vznikl na začátku 70. let jako dvoumotorový proudový stroj s přímým křídlem. Konstrukce byla od počátku zaměřena na úkoly přímé letecké podpory, tedy především na ničení tanků, obrněné techniky a dalších pozemních cílů v prostředí s omezenou protivzdušnou obranou.

Modernizovaná verze A-10C dosáhla počáteční operační způsobilosti v září 2007. Nejznámější součástí výzbroje je rotační kanón GAU-8/A Avenger ráže 30 mm, který používá průbojné střely s ochuzeným uranem určené k ničení silně pancéřovaných cílů. Pilot může přepínat mezi dvěma kadencemi střelby – přibližně 2 100 nebo 4 200 ran za minutu.

Letoun má několik závěsníků pod trupem i pod křídly, na které lze instalovat různé typy výzbroje. Mezi běžně používanou munici patří řízené střely AGM-65 Maverick, které mohou být naváděny elektrooptickým systémem nebo infračerveným senzorem.

Kromě toho může A-10 nést také kazetové pumy, raketové bloky Hydra nebo laserem naváděné pumy. Pro elektronickou ochranu bývá pod jedním křídlem instalován rušicí kontejner ALQ-131, zatímco na druhém křídle se obvykle nachází dvojice střel AIM-9 Sidewinder, které slouží k vlastní obraně proti vzdušným hrozbám.