Hrubý zisk Budějovického Budvaru, který vlastní stát, se loni meziročně zvýšil o 55 procent na 396,4 milionu korun. Vyplývá to z přehledu hospodářských výsledků za loňský rok, které má k dispozici server Seznam Zprávy. O tom, kolik národní podnik ze zisku odvede do státního rozpočtu, se bude ještě jednat, řekla novinářům mluvčí pivovaru Barbora Povišerová. Loni Budvar přispěl do rozpočtu 250 miliony a předloni 550 miliony korun.

Před třiceti lety byla zahájena ekonomická transformace Československa. Proč na ni stále padá stín velké privatizace? Zamyšlení nad negativní mediální reflexí ekonomické transformace ústí v tragikomické rozuzlení.

Senta Čermáková je jedna z nejúspěšnějších českých manažerek. Proslavila se v mnoha rolích, například jako ředitelka globálních zákaznických programů ve firmě Hewlett-Packard, a v současnosti působí jako ředitelka pro inovace ve firmě Deloitte. „Virová pandemie a následná krize je víc nespravedlivá než cyklicky se opakující ekonomické krize,“ říká v rozhovoru pro časopis Trade-off. Společně jsme se podívali zejména na inovace a technologie v kontextu současné pandemie.

Přesně před 15 lety, v květnu roku 2005, postihla svět smrtelně nebezpečná pandemie, která zasáhla přes čtyři miliony lidí. Šlo o nekontrolovatelný virus přenášený zvířaty a osobním kontaktem, který se šířil především masovým cestováním a leteckou dopravou. Mezi neúspěšně zaváděná opatření patřila karanténa, sociální distancování a izolace mimo osídlené oblasti. Přesto o této zničující katastrofické události čtenáři Trade-offu dost možná nikdy neslyšeli; odehrála se totiž ve World of Warcraft – v online hrané počítačové hře na hrdiny. Šlo tedy pouze o fiktivní svět, a o život tak přišli trpaslíci, skřeti a trollové, avšak hráči a zejména jejich chování a rozhodování bylo skutečné. Záznamy o této události proto nezůstaly pouze na fanouškovských fórech, ale dostaly se také na stránky prestižních epidemiologických a akademických časopisů a odborných statí. Dokáže tato 15 let stará programátorská chyba pomoci i v roce 2020 v boji s koronavirem?

Ekonomický růst je dnes výrazně spjat s inovacemi, inovativními myšlenkami, produkty a službami. Zažité představy nám podsouvají, že klíčové inovace vznikají v garážích pod rukama mladých a dynamických Stevů Jobsů, nebo v týmech bez příliš mladých nebo příliš starých pracovníků. Dnešní výzkumy prokázaly, že inovační aktivity firem negativně ovlivňují stereotypy, které brání sestavování pracovních týmů z příslušníků všech generací. Pro inovace je primární vytvářet týmy kvalifikovaných lidí, kteří dokáží dodat funkční řešení v termínu a při dodržení rozpočtu. A v těchto týmech hraje velkou roli i generace padesátníků, neboť její příslušníci mají zkušenosti s vědecko-výzkumnými aktivitami, opírají se o síť sociálních kontaktů pro inovační kooperaci i o znalost informačních zdrojů pro výzkumnou činnost či praxi.

V literatuře se uvádí, že její příslušníci se seberealizují v zaměstnání, usilují o úspěch, uznání a z toho plynoucí blahobyt. I díky svému individualismu, houževnatosti a soutěživosti odvádějí svědomitou práci a často se z nich stávají workoholici. V tomto článku se zaměříme na generaci padesát plus, jak označujeme generaci mužů a žen „v nejlepších letech“, narozené v období komunistické diktatury v padesátých a šedesátých letech. V Americe se jim říká „baby boomers“, neboť přišli na svět v období hospodářského růstu. 

Proč dochází k diskriminaci dle věku na trhu práce? A dochází k němu vlastně vůbec? Co čeká starší zaměstnance na trhu práce v digitální době? Stanou se nepotřebnými, nebo je čeká světlá budoucnost? Takové otázky asi napadají i vás. Pojďme se nad tématem trhu práce společně trochu zamyslet z výše uvedené perspektivy.