Rakousko se ocitlo v politické nejistotě poté, co zkrachovala jednání o vytvoření nové vlády. Vítěz voleb, Svobodná strana Rakouska (FPÖ), nedokázala najít shodu s Rakouskou lidovou stranou (ÖVP). Prezident Alexander Van der Bellen nyní hledá možné řešení, přičemž ve hře je několik scénářů – od menšinové vlády po předčasné volby.

Elon Musk a jeho vliv na americkou státní správu vyvolává v posledních týdnech obrovskou diskuzi. Jeho tým, operující pod hlavičkou DOGE, se snaží přetvořit federální vládu na zcela nový model fungování. Musk otevřeně hlásá, že cílem je maximální automatizace vládních procesů, včetně těch, které dříve vykonávali úředníci. Chce tím snížit náklady, eliminovat neefektivitu a odstranit byrokratické překážky, které podle něj brzdí inovace a ekonomický růst.

Na základě nejnovějšího volebního modelu agentury STEM pro CNN Prima News vyplývá, že hnutí ANO by v současnosti jasně zvítězilo ve volbách do Poslanecké sněmovny se ziskem 34,9 % hlasů. Druhá by skončila koalice Spolu s 18,2 % a třetí Starostové a nezávislí (STAN) s 11,1 %. Do dolní komory by se dostali také SPD, Piráti a těsně i uskupení Stačilo!. Motoristé by pětiprocentní hranici nepřekonali.

Vláda na prosincovém zasedání schválila zvýšení platových tarifů pro všechny zaměstnance veřejných služeb a státní správy. V rámci resortu zdravotnictví dojde ke zvýšení o 1 400 Kč, ačkoli odborový svaz původně požadoval zcela jiné navýšení platových tarifů.

Důvěra Čechů v prezidenta Petra Pavla klesla na 51 %, což je jeho dosud nejhorší výsledek od nástupu do funkce. Výrazně nižší důvěru než prezident získává vláda, Poslanecká sněmovna i Senát, přičemž v případě vlády a sněmovny důvěřuje méně než čtvrtina dotazovaných. Naopak nejvyšší důvěru nadále mají starostové a obecní zastupitelstva. Spokojenost s politickou situací vyjádřilo pouze 15 % respondentů, což naznačuje dlouhodobě slabé hodnocení politické situace v zemi. Současný stav ukazují nová data Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Prezident Petr Pavel v úterý podepsal státní rozpočet na příští rok. Rozpočet počítá se schodkem 241 miliard korun. Prezident svůj podpis oznámil ve videu na sociálních sítích, ve kterém řekl, že dlouho podpis zvažoval a rozhodnutí nebylo lehké.

Česko neumí vyhodnocovat výsledky, které za investované peníze máme, říká ekonom, člen Centra veřejných financí na Karlově univerzitě Aleš Bělohradský. V rozhovoru pro Trade-off oznámkoval navrhovaný rozpočet pro rok 2025, který čeká na podpis prezidentem Petrem Pavlem, a popsal jeho silné stránky i slabiny.

Česká republika se podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje připravuje o řadu investic tím, že stále drží českou korunu. „Zažil jsem teď na podzim zajímavé chvíle na strojírenském veletrhu v Brně, kde jsem navštívil celou řadu stánků firem. Velmi opakovaně tam zaznívalo, že zase tolik pomoc státu nepotřebují, ale shodují se, že chtějí euro. Jednoduše jeho absence jim komplikuje podnikání,“ popisuje v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

Digitalizace veřejné správy v ČR pokračuje rychlým tempem, přičemž v roce 2025 stát zavede nové digitální služby. Mezi nimi bude možnost vyřídit online mateřskou, ošetřovné, žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo podporu v nezaměstnanosti. Dále bude možné elektronicky ohlásit ztrátu občanského průkazu nebo nahlásit narození dítěte. Plány vlády v oblasti digitalizace představili na tiskové konferenci premiér Fiala a další ministři. Premiér zdůraznil, že ČR digitalizuje veřejnou správu lépe než Německo a hodlá v tomto trendu pokračovat i v roce 2025.

Vláda projednala analýzu, kterou připravila Národní ekonomická rada vlády (NERV), týkající se přínosů a potenciálních rizik spojených s připojením České republiky k mechanismu směnných kurzů ERM II. Tato zpráva navazuje na pravidelný přehled, který zpracovalo Ministerstvo financí ve spolupráci s Českou národní bankou a vláda jej v únoru schválila. Zpráva hodnotí plnění maastrichtských kritérií a kompatibilitu s eurozónou.