Rozpočtový výhled Česka pro roky 2027–2030 má určit nový fiskálně-strukturální plán. Návrh vznikl na Ministerstvu financí po pracovních jednáních se zástupci Evropské komise.

České veřejné finance zůstaly loni v mínusu. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) skončil sektor vládních institucí v roce 2025 schodkem 183,7 miliardy Kč, tedy na úrovni 2,1 % HDP. Konsolidovaný hrubý dluh dosáhl 3 786,3 miliardy Kč, což odpovídá 44,3 % HDP.

Veřejné finance České republiky prošly v posledních letech zásadní proměnou. Zatímco před rokem 2019 byly téměř vyrovnané, pandemie a energetická krize vedly k hlubokým deficitům. Konsolidační balíček pomohl snížit schodek na 2 % HDP, avšak rostoucí financování vládního dluhu měnovými institucemi má dopad na peněžní zásobu. V roce 2024 dosáhl objem státních dluhopisů 38 % HDP, přičemž polovinu z nich v současnosti drží banky a další měnové instituce.

Akademici z Centra veřejných financí a Peace Research Center Prague při FSV UK zveřejnili zprávu o financování české obrany. Česko v roce 2024 dosáhlo obranných výdajů ve výši 2 % HDP. Nový závazek států NATO má ale dosáhnout minimální výše 3 % HDP. Otázkou ale zůstává, kde na to vláda vezme peníze.

Německo, Francie, Itálie: Tyto tři největší evropské ekonomiky tvoří zhruba polovinu unijní populace i polovinu jejího hospodářského výkonu. Pokud jsou právě ony v problémech, je v problémech celá Evropa. Obzvláště pak malé otevřené ekonomiky spoléhající na přeshraniční toky zboží, služeb i kapitálu. Situace je o to komplikovanější, neboť každá ze zemí je ochořena trochu jinak. Zatímco Německo sýpe ekonomicky, Francie je nemocná rozpočtově a Itálie pak trpí víceméně obojím.