Češi nikdy nebyli tak blízko dlouhověkosti jako dnes. Podle výzkumu Swiss Life Select pětina Čechů očekává, že v penzi stráví 25 let a více, a více než čtvrtina populace se chce dožít 95 let a více. Tato optimistická vize se však střetává s finanční realitou, protože téměř osm z deseti lidí chce odejít do penze nejpozději v 64 letech. Sáhněme si ovšem do svědomí, spoříme si na penzi? Jsme na ni finančně připraveni, nebo spoléháme na stát? Většina Čechů na to bohužel nemyslí.

Podle aktuální zprávy Českého statistického úřadu vzrostl hrubý domácí produkt České republiky ve 2. čtvrtletí 2025 mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 2,6 %. K růstu přispěla především spotřeba domácností a vlády, zatímco zahraniční poptávka a investiční aktivita růst ekonomiky mírnily. Výkonnost hospodářství podpořily zejména služby a zpracovatelský průmysl, stavebnictví rostlo meziročně i mezičtvrtletně poměrně výrazným tempem.

Drtivá většina současných důchodců i lidí těsně před penzí očekává, že jejich hlavním zdrojem příjmů bude státní důchod. Ukázal to průzkum Generali penzijní společnosti. Mladší generace se však připravuje aktivněji a více spoléhá i na vlastní úspory a investice.

Vláda ČR rozhodla, že od 1. ledna 2026 se průměrný samostatně vyplácený důchod zvýší o 668 Kč, což odpovídá navýšení o 3,1 %. Základní výměra poroste o 240 Kč, procentní výměra o 2,6 %. Stejným tempem, tedy o 2,6 %, se zvýší také příplatek k důchodu pro osoby oceněné podle zákonů o odporu proti komunistickému režimu a účastníky národního boje.

Podle údajů Ministerstva financí ČR skončilo hospodaření systému důchodového pojištění za rok 2025 schodkem ve výši 9,18 miliardy Kč. Příjmy dosáhly 472,34 miliardy Kč, zatímco výdaje činily 481,52 miliardy Kč. Výdaje zahrnují nejen dávky důchodového pojištění, ale také správní náklady, které se v roce 2025 očekávají ve výši 6,9 miliardy Kč.

Ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo, že od ledna 2026 dojde k valorizaci starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů. Průměrný starobní důchod se zvýší o 668 Kč na 21 839 Kč měsíčně. Valorizace vychází z indexu růstu životních nákladů domácností důchodců a skládá se z navýšení základní výměry o 240 Kč a procentní výměry o 2,6 %.

O možnost předdůchodu, tedy dřívějšího odchodu z pracovního života bez trvalého krácení starobního důchodu, je mezi Čechy rostoucí zájem. Aktuálně ho podle Asociace penzijních společností využívá přes 6 000 lidí a jeho průměrná výše je 15 552 korun měsíčně. Před pěti lety čerpalo předdůchod přibližně 5 000 lidí, přičemž jejich měsíční příjem dosahoval v průměru necelých 12 000 korun.

Ústavní soud dne 9. července 2025 potvrdil ústavnost důchodové reformy, která zvyšuje zákonný věk odchodu do důchodu nad 65 let a zároveň podstatně zužuje okruh pracovníků s nárokem na předčasnou penzi. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) rozhodnutí respektuje, nicméně nadále trvá na tom, že 65 let je nepřekročitelnou maximální hranicí pro odchod do důchodu.

Česká národní banka zveřejnila datovou analýzu změn ve starobních důchodech. Od ledna 2023 se důchody zvýšily o 500 Kč za každé vychované dítě. Takzvané výchovné bylo přiznáno automaticky matkám, zatímco otcové o něj musí žádat. Opatření reaguje na rozdíly mezi důchody mužů a žen, které činily ke konci roku 2023 více než 16 %. Zavedení výchovného stojí státní rozpočet přibližně 18,8 miliardy Kč ročně (0,2 % HDP v roce 2023).

Dlouhodobý investiční produkt (DIP) měl přinést zásadní změnu ve způsobu, jakým si lidé v Česku připravují finanční zajištění na důchod. Realita je však zatím docela jiná – podle aktuálního průzkumu agentury Ipsos pro Českou podnikatelskou pojišťovnu (ČPP) o existenci DIPu třetina Čechů vůbec neví a další dvě pětiny netuší, jak tento nástroj funguje. Přitom právě DIP představuje dostupnou cestu k jistější budoucnosti, protože investovat lze už od několika stovek korun měsíčně.