S blížícím se nástupem nové německé vlády do úřadu se zintenzivňuje debata o možné dodávce střel dlouhého doletu Taurus KEPD 350 Ukrajině. Podle informací webu German Aid To Ukraine, který dlouhodobě monitoruje vojenskou pomoc, by mohl kabinet vedený Friedrichem Merzem zásadně změnit dosavadní přístup Berlína. Možné dodání těchto střel vyvolává jak očekávání, tak kontroverze – nejen v Německu, ale i mezi západními spojenci.

Po předčasných parlamentních volbách v Německu se podařilo rychle vytvořit novou koalici. Dohoda mezi konzervativci Friedricha Merze a sociálními demokraty (SPD) přichází v době rostoucího mezinárodního napětí a očekávání silné vlády, která bude čelit výzvám současnosti. Vývoj aktivně sledují zahraniční, ale i česká média.

Panika zachvátila evropské akciové trhy, které se v pondělí propadly na nejnižší úrovně od prosince 2023 v reakci na vyhlášená cla ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Německý index DAX ztratil až 9,5 %.

Challenger 3 má představovat zásadní posun ve schopnostech britské armády. Modernizovaný hlavní bojový tank má nahradit stárnoucí flotilu Challengerů 2 a čelit budoucím hrozbám na bojišti. Přestože vývojový program narazil na problémy v dodavatelském řetězci, britské ministerstvo obrany ujišťuje, že cíl dosažení počáteční operační způsobilosti v roce 2027 zůstává zachován. O vývoji informoval Server Army Recognition a britský UK Defence Journal.

Pravděpodobně budoucí německý kancléř Friedrich Merz (CDU/CSU) prohlásil, že věří v budoucnost silné a jednotné evropské obrany. Řekl to po rozhodnutí Berlína uvolnit miliardy eur na vojenské výdaje. Tato iniciativa by podle něj měla být prvním krokem k vytvoření širší evropské obranné komunity.

Francouzský prezident Emmanuel Macron prosazuje měsíční částečné příměří mezi Ruskem a Ukrajinou, které by pokrývalo útoky na leteckou, námořní a energetickou infrastrukturu, ale nevztahovalo by se na boj na zemi. Tento návrh byl projednáván na vrcholném summitu v Londýně v neděli 2. března 2025, kde se sešli lídři ze 14 zemí včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby hledali diplomatické řešení konfliktu. Českou republiku zastupoval předseda vlády Petr Fiala (ODS). Tento návrh přichází v době rostoucího evropského úsilí o podporu Ukrajiny a po nedávném napětí mezi Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Vítězem předčasných parlamentních voleb v Německu se stala konzervativní unie CDU/CSU, která získala 28,5 % hlasů. Volby provázela rekordní účast 83,5 %, nejvyšší od sjednocení země v roce 1990. Významně posílila pravicově populistická AfD, zatímco sociální demokracie (SPD) utrpěla historickou porážku. Povolební vyjednávání nyní rozhodnou o budoucím směřování Německa.

Německo se stalo čtvrtou zemí, která se připojila k rámcové dohodě Common Armoured Vehicle System (CAVS). Tento krok umožňuje sériovou výrobu obrněných vozidel založených na platformě Patria 6x6. Přistoupením k programu se Německo zapojuje do moderní mezinárodní spolupráce zaměřené na zvýšení interoperability a bezpečnosti dodávek mezi spojeneckými státy.

Německo, Francie, Itálie: Tyto tři největší evropské ekonomiky tvoří zhruba polovinu unijní populace i polovinu jejího hospodářského výkonu. Pokud jsou právě ony v problémech, je v problémech celá Evropa. Obzvláště pak malé otevřené ekonomiky spoléhající na přeshraniční toky zboží, služeb i kapitálu. Situace je o to komplikovanější, neboť každá ze zemí je ochořena trochu jinak. Zatímco Německo sýpe ekonomicky, Francie je nemocná rozpočtově a Itálie pak trpí víceméně obojím.

Český miliardář Daniel Křetínský byl prostřednictvím svého energetického holdingu EPH osloven německou vládou ohledně potenciální koupě státní energetické společnosti Uniper. Tento krok přichází v době, kdy Berlín zvažuje prodej svého 99,12% podílu v Uniperu, který byl znárodněn během evropské energetické krize v roce 2022. Informovala o tom agentura Reuters.