Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) uvádí, že ve 3. čtvrtletí 2025 činily příjmy spojené s uprchlíky z Ukrajiny 8,2 miliardy Kč a výdaje 3,9 miliardy Kč, takže rozpočet vykázal přebytek 4,3 miliardy Kč. Od roku 2024 příjmy opakovaně převyšují výdaje. Po schodku 2,6 miliardy Kč v roce 2023 následoval v roce 2024 přebytek 9,7 miliardy Kč a za první tři čtvrtletí 2025 je kumulativní přebytek 11,7 miliardy Kč.

Ministerstvo práce a sociálních věcí oznámilo, že od ledna 2026 dojde k valorizaci starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů. Průměrný starobní důchod se zvýší o 668 Kč na 21 839 Kč měsíčně. Valorizace vychází z indexu růstu životních nákladů domácností důchodců a skládá se z navýšení základní výměry o 240 Kč a procentní výměry o 2,6 %.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí se od 1. ledna 2026 minimální mzda v České republice zvýší o 1 600 Kč na 22 400 Kč měsíčně. Hodinová sazba při 40hodinovém pracovním týdnu bude činit 134,40 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu, který byl zakotven do zákoníku práce v roce 2024 a který zajišťuje předvídatelné a transparentní stanovení výše minimální mzdy.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR připomíná možnost čerpání mimořádné okamžité pomoci (MOP) v souvislosti s náklady na vzdělávání. Jednorázová dávka pomáhá rodinám financovat školní pomůcky, družiny, kurzy či tábory. K 31. 7. 2025 bylo vyplaceno 1 422 dávek, průměrná částka činila 2 942 Kč. Nejvíce žádostí přichází v září a říjnu, kdy loni tvořily 57 % ročního objemu. Dávku lze čerpat opakovaně, maximálně do výše 48 600 Kč ročně.

Senát schválil zákon o dávce státní sociální pomoci, který přináší zásadní změnu v systému sociálních dávek. Reforma sjednocuje čtyři dosavadní dávky – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení – do jedné tzv. superdávky, což zjednoduší administrativu a zvýší přehlednost podpory.

Rozhodnutím poslanců byla schválena zásadní změna v systému sociálních dávek – zavedení tzv. superdávky. Tento krok zjednoduší administrativní procesy tím, že sloučí čtyři stávající dávky (přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) do jedné. Nová dávka nabízí žadatelům možnost snadného podání online, což reflektuje současné technologické možnosti. Reforma zároveň odstraňuje neefektivní body zlomu a zavádí prvky, které podporují aktivní zapojení občanů do pracovního života.

Opozice označila státní rozpočet na rok 2025 za nerealistický a tvrdí, že bude nutné jej předělat. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) je však přesvědčen, že vláda nebude muset měnit zákon o státním rozpočtu. Kabinet plánuje schodek 241 miliard Kč, což je o třicet miliard méně než loňský deficit.

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona, která zvyšuje letošní platy vrcholných politiků o téměř sedm procent. Novela také stanovuje maximální meziroční růst platů na pět procent. Opoziční hnutí ANO a SPD neuspěla s návrhem na zmrazení platů politiků až do roku 2029. Schválený návrh zákona určuje hodnotu koeficientu pro stanovení platové základny soudců a představitelů státní moci. Rozdíl výše příslušných platových základen mezi roky 2025 a 2024 bude činit 6,95 %.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) oznámilo rozšíření služeb Klientské zóny Jenda. Od ledna 2025 se klienti mohou snadno a plně online přihlásit do evidence uchazečů o zaměstnání a požádat o podporu v nezaměstnanosti. Tento krok je součástí pokračující digitalizace státní správy, která má za cíl usnadnit občanům přístup k důležitým službám bez nutnosti osobní návštěvy úřadů.

Digitalizace veřejné správy v ČR pokračuje rychlým tempem, přičemž v roce 2025 stát zavede nové digitální služby. Mezi nimi bude možnost vyřídit online mateřskou, ošetřovné, žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo podporu v nezaměstnanosti. Dále bude možné elektronicky ohlásit ztrátu občanského průkazu nebo nahlásit narození dítěte. Plány vlády v oblasti digitalizace představili na tiskové konferenci premiér Fiala a další ministři. Premiér zdůraznil, že ČR digitalizuje veřejnou správu lépe než Německo a hodlá v tomto trendu pokračovat i v roce 2025.