Spotřebitelské ceny v říjnu 2024 meziměsíčně vzrostly o 0,3 %. Meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl 2,8 %, což je o 0,2 procentního bodu více než v září. Tento vývoj byl ovlivněn zejména růstem cen v oddíle bydlení, kde mimo jiné meziročně vzrostly ceny elektřiny o 10,5 %, vodného o 10,9 %, stočného o 13,4 %, tepla a teplé vody o 8,3 % a nájemného o 6,2 %.

Strach, že ztratím vydělané peníze, euforie z rychlých zisků, přehnaná reakce na negativní zprávy – to jsou příklady situací, ve kterých investoři často dělají unáhlené kroky. Realita investování je však mnohem složitější. Za růstem či poklesem hodnoty aktiv stojí mnoho faktorů, které investoři často přeceňují nebo naopak podceňují.

Ministerstvo financí potvrdilo odhad růstu HDP na 1,1 % pro letošní rok, zatímco výhled na rok následující upravilo na 2,5 %. To je o 0,2 procentního bodu méně ve srovnání se srpnovou prognózou. Očekávanou inflaci pro letošní rok Ministerstvo financí potvrdilo na 2,4 %, v příštím roce by pak měla inflace mírně klesnout na hodnotu 2,3 %.

Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) se hrubý domácí produkt (HDP) České republiky po loňském poklesu o 0,1 % letos zvýší o 1,1 %. Pro příští rok MMF očekává růst české ekonomiky o 2,3 %. Přesto Česká republika v letošním roce vykáže nejslabší hospodářský růst ze zemí Visegrádské skupiny (V4). Podle odhadu měnového fondu se v Maďarsku letos zvýší HDP o 1,5 %, na Slovensku o 2,2 % a v Polsku dokonce o 3 %.

Jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu, meziroční míra inflace v září 2024 vzrostla na 2,6 % ze srpnových 2,2 %. Výrazný růst byl zaznamenán u cen potravin a bydlení. Meziměsíčně spotřebitelské ceny mírně poklesly o 0,4 %, což bylo způsobeno především nižšími cenami v segmentech rekreace a doprava.

V září proběhlo pravidelné šetření Inflačního očekávání finančního trhu, kterého se zúčastnilo celkem šestnáct relevantních analytiků, z nichž třináct bylo z domácího prostředí a tři ze zahraničí. Výsledky průzkumu ukazují, že průměrná prognóza inflace zaznamenala jen nepatrné změny. V ročním horizontu došlo k mírnému nárůstu očekávané inflace, zatímco v tříletém výhledu byl zaznamenán mírný pokles ve stejném rozsahu.

Americký Federální rezervní systém (Fed) se podle očekávání trhu chystá v listopadu na další snížení úrokových sazeb o 50 bazických bodů. Tento výhled podpořila vládní zpráva, podle které inflace v USA zpomalila a přiblížila se cíli Fedu ve výši 2 %. Informovala o tom agentura Reuters.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) rozhodla o snížení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu. Dvoutýdenní repo sazba tak klesla na 4,25 %, diskontní sazba na 3,25 % a lombardní sazba na 5,25 %. Toto rozhodnutí bylo očekáváno většinou ekonomů.

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) spotřebitelé za kilogram másla v září zaplatí 247,29 Kč. To znamená, že běžná kostka másla (250 g) stojí přibližně 61,80 Kč. Cena másla v září dosáhla nejvyšší hodnoty od začátku roku, kdy ve srovnání s lednem máslo zdražilo o 18,88 %, meziměsíčně o 8,36 % a proti loňskému září téměř o čtvrtinu. Podobně je na tom bílý jogurt, jehož cena také vzrostla. Naopak meziroční ceny vajec a konzumních brambor v září klesly.

Podle průzkumu společnosti Generali Investments CEE označuje 65 % Čechů současnou situaci jako ekonomickou krizi. I přes snižování úrokových sazeb a klesající inflaci se většina obyvatel cítí ekonomicky nejistá, hlavně kvůli rostoucím nákladům na bydlení a energie. Přes 80 % respondentů uvedlo, že inflace negativně ovlivňuje jejich finanční situaci, což je nutí měnit spotřebitelské návyky.