Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém jednání rozhodla o ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 3,5 %, přičemž rozhodnutí podpořilo všech sedm členů rady. Hlavním důvodem je pokračující inflace nad dvouprocentním cílem, zejména v důsledku přetrvávajících domácích inflačních tlaků u cen služeb, nemovitostí a mezd.

Česká národní banka zveřejnila datovou analýzu změn ve starobních důchodech. Od ledna 2023 se důchody zvýšily o 500 Kč za každé vychované dítě. Takzvané výchovné bylo přiznáno automaticky matkám, zatímco otcové o něj musí žádat. Opatření reaguje na rozdíly mezi důchody mužů a žen, které činily ke konci roku 2023 více než 16 %. Zavedení výchovného stojí státní rozpočet přibližně 18,8 miliardy Kč ročně (0,2 % HDP v roce 2023).

Podle předběžného odhadu ČSÚ meziroční růst spotřebitelských cen v květnu 2025 dosáhl 2,4 %, což je výrazné zrychlení oproti dubnovým 1,8 %. Tento vývoj překonal očekávání analytiků (2,1 %) a naznačuje možné inflační tlaky v ekonomice.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhaduje růst HDP ČR v roce 2025 na 1,9 % a 2,2 % v roce 2026. Přetrvávají nejistoty v obchodní politice, což negativně dopadá zejména na automobilový průmysl, investiční aktivity a export. Naopak růst reálného disponibilního důchodu domácností a stabilní spotřební poptávka budou klíčovými faktory ekonomické dynamiky v roce 2025.

Česká ekonomika podle jarní prognózy ČNB v roce 2025 pokračuje v postupném zotavování. Flash odhad HDP za první čtvrtletí ukazuje mezičtvrtletní růst o 0,5 %, což je v souladu s očekáváním. Spotřeba domácností zůstává klíčovým faktorem ekonomického oživení, zatímco fixní investice by měly přispět k růstu až v roce 2026 s oživením zahraniční poptávky.

Česká národní banka si podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM udržuje nejvyšší úroveň důvěry mezi tuzemskými institucemi. Aktuálně jí věří 73 % obyvatel, což ji řadí na první místo mezi veřejnými institucemi. Tento výsledek potvrzuje dlouhodobě stabilní vnímání ČNB jako klíčové instituce v české ekonomice, a to i přes předchozí období zvýšené inflace.

Spotřebitelské ceny v dubnu meziměsíčně klesly o 0,1 %, což bylo ovlivněno zejména poklesem cen alkoholu, tabákových výrobků a dovolených s komplexními službami. Klesaly také ceny potravin, především cukru o 10,6 %, vajec o 4,4 % a čokoládových výrobků o 2,5 %. Naopak zdražily produkty pro údržbu domácnosti o 1,7 %, ubytovací služby o 2,5 % a hovězí a telecí maso o 4,7 %. Celkově ceny zboží klesly o 0,3 %, zatímco ceny služeb vzrostly o 0,2 %.

Bankovní rada České národní banky rozhodla o snížení dvoutýdenní repo sazby o 0,25 procentního bodu na 3,5 %. Stejným způsobem upravila i ostatní základní úrokové sazby. Tento krok podpořila většina členů rady s cílem reagovat na vývoj inflace a ekonomických podmínek. Nová makroekonomická prognóza zároveň předpokládá další pokles sazeb ve druhém čtvrtletí tohoto roku.

Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně vzrostly o 1,8 %, což znamená výrazné zpomalení oproti březnovým 2,7 %. Jedná se tak o nejnižší inflaci od března 2018. K meziměsíčnímu poklesu cen o 0,1 % přispělo hlavně zlevnění energií.

Spotřebitelské ceny v Česku zaznamenaly v březnu 2025 mírný meziměsíční nárůst o 0,1 %, jak ukazují data Českého statistického úřadu. Tento vývoj byl podpořen především rostoucími cenami potravin a nealkoholických nápojů, kde nejvýraznější meziměsíční nárůst cen zaznamenala vejce, a to o 15,7 %, ovoce o 2,7 % a drůbeží maso o 2 %. Na druhé straně poklesly ceny pohonných hmot a olejů o 3,2 %, což přispělo ke zmírnění celkového cenového růstu.