Podle Eurostatu reálná spotřeba domácností na obyvatele ve 3. čtvrtletí 2025 vzrostla mezičtvrtletně v eurozóně o 0,4 % a v EU o 0,5 % (v obou případech po stejném růstu v předchozím čtvrtletí). Reálný příjem domácností na obyvatele se ve stejném období zvýšil o 0,1 % v eurozóně a o 0,2 % v EU, po vyšším růstu ve 2. čtvrtletí 2025.

Podle lednové makroekonomické predikce Ministerstva financí česká ekonomika v roce 2025 pravděpodobně vzrostla o 2,5 %. Růst táhla zejména spotřeba domácností, podpořily jej i výdaje sektoru vládních institucí a obnovené doplňování zásob. Investice stály hlavně na veřejných projektech včetně prostředků z EU a Nástroje pro oživení a odolnost, zatímco soukromé investice zůstaly utlumené; růst naopak brzdilo saldo zahraničního obchodu kvůli vyšším dovozům.

Polská ekonomika letos poroste výrazně rychleji než většina zemí eurozóny. Podle aktuálních odhadů Evropské komise má Polsko dosáhnout růstu kolem 3,5 %, zatímco ekonomiky používající euro v souhrnu porostou jen zhruba o 1,2 %. Polský ministr financí Andrzej Domański v rozhovoru pro Financial Times uvedl, že tento fakt podporuje argument pro Polsko s vlastní měnou.

Podle dat ČSÚ české podniky s 10 a více zaměstnanci stále častěji využívají moderní informační a komunikační technologie. Alespoň jednu z osmi sledovaných AI technologií používalo v roce 2025 celkem 18 % podniků v Česku, zatímco průměr EU činil 20 %.

Tento týden se do švýcarského Davosu sjíždějí stovky nejvlivnějších politických lídrů světa pod heslem „Duch dialogu“. Jednání probíhají v době mimořádně složité geopolitické situace, kdy svět čelí rostoucí fragmentaci, rychlému technologickému vývoji a zásadním proměnám globální ekonomiky. Evropští lídři ve svých projevech zdůraznili potřebu se jako kontinent více osamostatnit a kanadský premiér Mark Carney citoval Václava Havla.

Do České republiky v roce 2025 přiteklo přes 8 miliard m³ zemního plynu, což znamenalo meziroční nárůst o 39 %. Čistý dovoz určený pro domácí spotřebu vzrostl o 25 % na 6,78 miliardy m³.

Podle tiskové zprávy Ministerstva financí, kterou představila ministryně Alena Schillerová (ANO 2011), uzavřel státní rozpočet České republiky rok 2025 se schodkem 290,7 mld. Kč. To představuje meziroční zhoršení o 19,3 mld. Kč a překročení schváleného rozpočtu o 49,7 mld. Kč. Po očištění o operace spojené s prostředky Evropské unie a finančních mechanismů dosáhl deficit 249,9 mld. Kč, meziročně nižší o 38,9 mld. Kč.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla bilance zahraničního obchodu se zbožím v běžných cenách v listopadu 2025 přebytku 16,2 mld. Kč, což znamenalo meziroční pokles o 5,0 mld. Kč. Na zhoršení celkového výsledku se nejvíce podílel nižší přebytek obchodu s motorovými vozidly o 6,2 mld. Kč. Současně se snížilo kladné saldo obchodu s elektrickými zařízeními o 3,9 mld. Kč a s ostatními dopravními prostředky o 2,2 mld. Kč.

V novoročním projevu zveřejněném na sociálních sítích se předseda Poslanecké sněmovny a lídr SPD Tomio Okamura vymezil proti poskytování pomoci napadené Ukrajině. Ukrajinský velvyslanec v České republice označil projev za nedůstojný.

Společnost Tatra Defence Systems (TDS), která je součástí skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada, uzavřela se slovenským ministerstvem obrany rámcovou smlouvu na dodávky vojenských vozidel řady Tatra Force. Hodnota kontraktu může v souhrnu dosáhnout až 1,032 miliardy eur, tedy více než 25 miliard korun.