Do roku 2026 vstoupil český průmysl růstem. V lednu byla průmyslová produkce meziročně vyšší o 2,8 %, zatímco v meziměsíčním srovnání po sezonním očištění klesla o 2,6 %. Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) se na meziročním růstu nejvíce podílela výroba motorových vozidel, kovozpracující průmysl a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla. Slabší výsledky naopak vykázala výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení i výroba strojů a zařízení.

Počet Čechů s alespoň základními digitálními dovednostmi dosáhl 70 % a převyšuje průměr Evropské unie. Počet osob starších 16 let, které využívají internet v mobilním telefonu, zároveň vzrostl z 3,2 milionu v roce 2015 na 7,2 milionu v roce 2025, jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Český zahraniční obchod se zbožím skončil letos v lednu podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) přebytkem 19,3 miliardy korun. Vývoz dosáhl 394 miliard korun a meziročně klesl o 0,9 procenta, zatímco dovoz činil 374,7 miliardy korun po poklesu o 1,3 procenta. Do výsledku se promítl i nižší počet pracovních dnů, protože leden 2026 měl oproti stejnému měsíci předchozího roku o jeden den méně.

Podle zprávy zveřejněné na EURES se minimální mzda v rámci EU výrazně liší: zatímco v Bulharsku začíná na 620 EUR měsíčně, v Lucembursku dosahuje 2 704 EUR měsíčně. V České republice činí měsíční minimum 924 EUR. Zákonnou minimální mzdu má 22 z 27 členských zemí. Pět států ji nestanovuje zákonem — Dánsko, Finsko, Itálie, Rakousko a Švédsko — protože výše odměňování je tam typicky výsledkem kolektivního vyjednávání.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo za první dva měsíce roku 2026 schodkem 16,9 miliardy Kč. Po vyloučení vlivu prostředků z EU by deficit činil 34,7 miliardy Kč. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) jde o nejpříznivější výsledek za posledních osm let; výrazně k němu přispělo rozpočtové provizorium, které v tomto období omezuje čerpání výdajů.

Nová funkce potravinového ombudsmana má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci. Ombudsman má srozumitelně vysvětlovat, jaké faktory se promítají do cen potravin, a sloužit jako kontaktní místo pro podněty od spotřebitelů i firem. Záměrem je podpořit dostupnost kvalitních a bezpečných potravin, posílit domácí produkci a zlepšit informovanost veřejnosti.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) jednal v Budapešti se svými parlamentními protějšky ze zemí Visegrádské skupiny. Společně diskutovali o možnostech, jak mohou státy V4 přispět ke konkurenceschopnosti Evropské unie, a také o demografických výzvách v regionu.

V lednu 2026 ceny zemědělských výrobců podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziměsíčně klesly o 1,6 %, přičemž nejvýraznější poklesy zaznamenaly brambory (−11,7 %), mléko (−7,6 %) a prasata (−4,0 %). Ceny průmyslových výrobců meziměsíčně klesly o 0,7 %; snížily se zejména ceny energií a potravinářských výrobků, naopak vzrostly ceny oprav, údržby a instalace strojů a zařízení (+2,2 %) a také ceny v oblasti úpravy a rozvodu vody (+3,9 %).

Podle zprávy Českého statistického úřadu (ČSÚ) patřilo Česko v roce 2024 v rámci EU ke státům s mimořádně silným zastoupením středního vzdělání. Ve věku 25–74 let mělo vyšší sekundární a nástavbové vzdělání 62,7 % obyvatel (EU 44,2 %). Terciární vzdělání mělo 23,8 % osob, což bylo pod průměrem EU 31,7 %; nižší podíl vykázaly už jen Rumunsko a Itálie.

Růst počtu aktivních podniků v Česku pokračoval i v posledních letech: v roce 2023 jich v tržních odvětvích působilo 1,3 milionu, tedy o 21,5 % více než v roce 2010, jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Tyto podniky vytvořily pracovní místa pro téměř 4,3 milionu osob. Současně bylo evidováno více než 237 tisíc podniků-zaměstnavatelů, což je nejnižší hodnota od roku 2014.