Veřejné finance České republiky prošly v posledních letech zásadní proměnou. Zatímco před rokem 2019 byly téměř vyrovnané, pandemie a energetická krize vedly k hlubokým deficitům. Konsolidační balíček pomohl snížit schodek na 2 % HDP, avšak rostoucí financování vládního dluhu měnovými institucemi má dopad na peněžní zásobu. V roce 2024 dosáhl objem státních dluhopisů 38 % HDP, přičemž polovinu z nich v současnosti drží banky a další měnové instituce.

Bilance zahraničního obchodu se zbožím skončila v březnu 2025 s přebytkem 32,5 miliardy Kč, což představuje meziroční pokles o 8 miliard Kč. Na saldo negativně dopadlo snížení přebytku obchodu s kovodělnými výrobky o 5 miliard Kč a elektrickými zařízeními o 4 miliardy Kč. Deficit obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji se prohloubil o 1,8 miliardy Kč.

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil výsledky hospodaření vládních institucí za 4. čtvrtletí roku 2024. Saldo hospodaření sektoru vládních institucí dosáhlo schodku 77,7 miliardy Kč, což odpovídá 3,7 % HDP. Meziročně však došlo ke zlepšení o 36,9 miliardy Kč, přičemž hlavní příspěvkem byl výraznější pokles deficitu ústředních vládních institucí.

Ministerstvo financí zveřejnilo výsledky státního rozpočtu za první čtvrtletí roku 2025. K 31. březnu byl vykázán deficit ve výši 91,2 miliardy Kč, což představuje čtvrtý nejhlubší březnový schodek v historii ČR. Ve srovnání s předchozím rokem však saldo vykazuje meziroční zlepšení o 13,8 miliardy Kč díky růstu příjmů o 6,1 % a omezení výdajů, jejichž nárůst byl pouze 2,4 %.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) uzavřela loňský rok s deficitem ve výši 5 miliard korun, což odpovídá plánovaným výdajům v rozpočtu. Tento schodek bude pokryt z rezerv z minulých let. Na tiskové konferenci po jednání správní rady VZP bylo oznámeno, že pojišťovna pro letošek plánuje náklady na úrovni 321 miliard korun, přičemž deficit by měl vzrůst na 7,8 miliardy korun. Celkově veřejné zdravotní pojištění, sdružené v šesti pojišťovnách, letos hospodaří s částkou blížící se 528 miliardám korun.

Německo, Francie, Itálie: Tyto tři největší evropské ekonomiky tvoří zhruba polovinu unijní populace i polovinu jejího hospodářského výkonu. Pokud jsou právě ony v problémech, je v problémech celá Evropa. Obzvláště pak malé otevřené ekonomiky spoléhající na přeshraniční toky zboží, služeb i kapitálu. Situace je o to komplikovanější, neboť každá ze zemí je ochořena trochu jinak. Zatímco Německo sýpe ekonomicky, Francie je nemocná rozpočtově a Itálie pak trpí víceméně obojím.

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil údaje o hospodaření vládních institucí za třetí čtvrtletí roku 2024. Saldo hospodaření vládních institucí vykázalo deficit ve výši 1,7 % HDP. Míra zadlužení tohoto sektoru dosáhla hodnoty 43,6 % HDP.

Poslanecká sněmovna schválila státní rozpočet na rok 2025, který nyní čeká na podpis prezidenta republiky. Rozpočet zahrnuje rekordní investice do dopravní infrastruktury, zvýšené výdaje na vzdělávání, vědu a obranu a také výdaje na řešení následků zářijových povodní.

Ministerstvo financí ČR oznámilo, že státní rozpočet za leden až listopad 2024 skončil deficitem 259,2 miliardy Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z EU a finančních mechanismů činil schodek 256,7 miliardy Kč. Meziročně se saldo zlepšilo o 35,5 miliardy Kč díky 5,7% nárůstu výběru daní a pojistného.

Český statistický úřad (ČSÚ) oznámil, že veřejný sektor v roce 2022 hospodařil s deficitem 385 miliard Kč, což je o 105 miliard Kč více než v předchozím roce. Schodek odpovídá 5,5 % HDP a meziročně se zvýšil o 1,1 procentního bodu.