Česká bankovní asociace (ČBA) snížila odhad růstu české ekonomiky na 1,7 % pro rok 2025 a 2 % pro rok 2026. Hlavním důvodem jsou obchodní války a nejistoty spojené s novými americkými cly na evropské dovozy, které podle odhadů sníží české HDP o 0,8 % bodu. Trh práce projde pouze mírnými změnami, přičemž nezaměstnanost se očekává na úrovni 4,2 % letos a 4,1 % příští rok.

Podle Jana Procházky, člena bankovní rady ČNB, se inflace v roce 2024 po delší době opět pohybovala v blízkosti dvouprocentního cíle, což je pozitivní zpráva pro českou ekonomiku. Podle aktuálních prognóz by měla cenová stabilita pokračovat i v letech 2025 a 2026, což firmám a domácnostem umožní lépe plánovat své investice a výdaje. Současně se ČNB zaměřuje na modernizaci svých služeb, včetně optimalizace pobočkové sítě, digitalizace klientských operací a rozvoje okamžitých plateb.

Česká národní banka si podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM udržuje nejvyšší úroveň důvěry mezi tuzemskými institucemi. Aktuálně jí věří 73 % obyvatel, což ji řadí na první místo mezi veřejnými institucemi. Tento výsledek potvrzuje dlouhodobě stabilní vnímání ČNB jako klíčové instituce v české ekonomice, a to i přes předchozí období zvýšené inflace.

Veřejné finance České republiky prošly v posledních letech zásadní proměnou. Zatímco před rokem 2019 byly téměř vyrovnané, pandemie a energetická krize vedly k hlubokým deficitům. Konsolidační balíček pomohl snížit schodek na 2 % HDP, avšak rostoucí financování vládního dluhu měnovými institucemi má dopad na peněžní zásobu. V roce 2024 dosáhl objem státních dluhopisů 38 % HDP, přičemž polovinu z nich v současnosti drží banky a další měnové instituce.

Bankovní rada České národní banky rozhodla o snížení dvoutýdenní repo sazby o 0,25 procentního bodu na 3,5 %. Stejným způsobem upravila i ostatní základní úrokové sazby. Tento krok podpořila většina členů rady s cílem reagovat na vývoj inflace a ekonomických podmínek. Nová makroekonomická prognóza zároveň předpokládá další pokles sazeb ve druhém čtvrtletí tohoto roku.

Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně vzrostly o 1,8 %, což znamená výrazné zpomalení oproti březnovým 2,7 %. Jedná se tak o nejnižší inflaci od března 2018. K meziměsíčnímu poklesu cen o 0,1 % přispělo hlavně zlevnění energií.

Bankovní sektor v České republice pokračuje v růstu. Bilanční suma dosáhla na konci března 11 085 miliard Kč, což představuje meziměsíční nárůst o 72 miliard Kč. Největší část aktiv tvoří úvěry poskytnuté rezidentům, které dosáhly 7 494 miliard Kč, zatímco vklady rezidentů činí 7 445 miliard Kč.

Jak vyplývá z komentáře Jaromíra Šindela, hlavního ekonoma České bankovní asociace, duben přinesl zhoršení ekonomického sentimentu ve většině sektorů, s výjimkou stavebnictví. Tato změna ovlivnila očekávání zaměstnanosti, což by mohlo vést ke zvýšení registrované nezaměstnanosti. Přes tento nepříznivý vývoj sentimentu nejsou viditelné jasné signály, které by umožnily rychlé zvolnění inflačních tlaků a následné snížení úrokových sazeb České národní banky (ČNB).

Česká národní banka (ČNB) uzavřela rok 2024 s historicky rekordním hospodářským výsledkem, když dosáhla zisku 151,4 miliardy Kč. Tento výsledek byl podpořen výraznými změnami v investiční strategii, zejména navýšením podílu akciových investic a nákupem zlata jako nástroje pro snížení volatility portfolia. Kumulovaná ztráta banky byla za dva roky snížena z 487 miliard Kč na 277 miliard Kč díky efektivnímu řízení aktiv.

Podle aktuálních údajů České národní banky (ČNB) dosáhla bilanční suma českého bankovního sektoru na konci února 2025 hodnoty 11 013 miliard Kč. Oproti předchozímu měsíci vzrostla o 26 miliard Kč a meziročně se zvýšila o 596 miliard Kč. Rezidentní vklady, jež tvoří nejvýznamnější položku pasiv bankovního sektoru, dosáhly hodnoty 7 401 miliard Kč.