Podle zprávy zveřejněné na EURES se minimální mzda v rámci EU výrazně liší: zatímco v Bulharsku začíná na 620 EUR měsíčně, v Lucembursku dosahuje 2 704 EUR měsíčně. V České republice činí měsíční minimum 924 EUR. Zákonnou minimální mzdu má 22 z 27 členských zemí. Pět států ji nestanovuje zákonem — Dánsko, Finsko, Itálie, Rakousko a Švédsko — protože výše odměňování je tam typicky výsledkem kolektivního vyjednávání.

V roce 2024 hlavní město Praha dosáhlo v hrubém domácím produktu na obyvatele téměř dvojnásobku průměru EU, jak vyplývá z údajů Eurostatu. Se 191,8 % unijního průměru byla Praha v roce 2024 na pátém místě za irským regionem Eastern and Midland, Lucemburkem, irským Southern a německým Hamburkem. Oproti předchozímu roku, kdy Praha převyšovala evropský průměr HDP per capita o 93 % (a umístila se na čtvrtém místě), se jedná o mírný pokles.

Podle investiční skupiny Colliers zaznamenala střední Evropa v roce 2025 výrazný příliv asijského kapitálu, zejména z Číny a Jižní Koreje. Česká republika v tomto kontextu dále posílila svou roli logistického a turistického centra regionu.

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se průmyslová produkce v říjnu 2025 meziročně mírně zvýšila o 1,1 %, zatímco meziměsíčně poklesla o 0,1 %. K růstu nejvíce přispěly obory kovozpracování, výroby strojů a zařízení a produkce pryžových a plastových výrobků. Negativně naopak působila výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů a také těžba a dobývání.

Průmyslová produkce v České republice v srpnu 2025 reálně meziročně poklesla o 1,3 %, meziměsíčně byla nižší o 1,1 %. Podle údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem měla největší negativní vliv výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů, strojů a zařízení a motorových vozidel. Naopak pozitivně přispěla výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, elektřiny a farmaceutických produktů.

V červenci 2025 vzrostla průmyslová výroba v Česku meziročně o 1,8 % a meziměsíčně o 0,8 %, jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Největší příspěvek k růstu zaznamenala výroba motorových vozidel a pryžových a plastových výrobků, zejména pneumatik. Pozitivní vývoj byl patrný také ve výrobě kovových konstrukcí, elektrických zařízení a v těžbě uhlí. Naopak negativně se do celkového výsledku promítla výroba ostatních dopravních prostředků, nápojů a textilií.

Bulharská tisková agentura BTA oznámila, že Bulharsko společně s německým koncernem Rheinmetall připravuje vybudování dvou velkých zbrojních závodů. Projekty zahrnují největší továrnu na střelný prach v Evropě a výrobu 155mm dělostřelecké munice. Zahraniční média upozorňují, že investice v hodnotě přes miliardu eur má posílit evropské obranné kapacity a zároveň zásadně ovlivnit hospodářství Bulharska.

Průmyslová produkce v květnu 2025 reálně meziročně vzrostla o 2,2 %, zatímco meziměsíčně poklesla o 1,6 %. Výraznější růst zaznamenala výroba elektrických zařízení a ostatních dopravních prostředků a zařízení, zejména vlivem dokončených dlouhodobých zakázek. Naopak produkce v oblasti počítačů, elektronických a optických přístrojů meziročně klesla. Produkce zpracovatelského průmyslu vzrostla meziročně o 1,5 %.

V květnu 2025 pokračoval pokles cen průmyslových výrobců, jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Meziměsíčně se ceny snížily o 0,6 % a meziročně o 0,8 %. Největší pokles byl zaznamenán u cen elektřiny, plynu, chemických látek a koksu, zatímco ceny základních kovů a oprav strojů vzrostly.

Průmyslová produkce v dubnu meziročně vzrostla o 2 % a meziměsíčně o 0,9 %, vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Hlavními faktory růstu byly nízká srovnávací základna ve výrobě elektřiny a pozitivní vývoj v potravinářském průmyslu. Naopak výroba motorových vozidel a výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení zaznamenaly pokles.