Vláda schválila soubor opatření ke zmírnění růstu cen benzinu a nafty. Od 8. dubna 2026 bude maximální přípustná marže čerpacích stanic u neprémiových paliv stanovena na 2,5 Kč za litr. Ministerstvo financí bude každý pracovní den ve 14 hodin zveřejňovat maximální ceny pro následující pracovní den, případně pro víkend či svátek. Výpočet bude vycházet z průměru velkoobchodních indexů ČEPRO, ORLEN a MOL a z denní kotace Platts, k nimž bude připočtena marže 2,5 Kč a DPH.

Hospodaření státu se po prvních třech měsících roku 2026 meziročně zlepšilo o 63,6 miliardy Kč. Příjmy rozpočtu zároveň vzrostly o 3,9 %, tedy o 18,5 miliardy Kč. Vývoj podpořil především vyšší výběr daní a pojistného, který vzrostl o 15,2 miliardy Kč, a rovněž vyšší příjmy z Evropské unie ve výši 7,2 miliardy Kč.

Společný postup proti nelegální a zastřené práci zahájila trojice resortů — Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo vnitra — podpisem memoranda o spolupráci KOBRA 26. Cílem iniciativy je přinést do státního rozpočtu desítky miliard korun ročně, především na sociálním pojistném, omezit zneužívání sociálních dávek, posílit sociální jistoty občanů a zlepšit podnikatelské prostředí v České republice.

Hospodaření obcí, krajů a svazků obcí skončilo v roce 2025 přebytkem 14 mld. Kč. Ve srovnání s předchozím rokem je to o 38,1 mld. Kč méně, tedy pokles o 73,2 %. Bez započtení výsledku hlavního města by ostatní samosprávy vykázaly mírný schodek. Výrazný rozdíl se ukázal také mezi plánovaným a skutečným výsledkem: původně se počítalo se schodkem 118,8 mld. Kč, po rozpočtových úpravách s deficitem 180 mld. Kč, skutečnost ale dopadla o 194 mld. Kč lépe.

Ministerstvo financí zpřísní dohled nad cenami pohonných hmot na tuzemských čerpacích stanicích. Reaguje tím na dynamický růst cen benzinu a nafty a nově zavádí denní monitoring cen a marží. Provozovatelé stanic budou úřadu pravidelně zasílat cenový reporting, který stát porovná s údaji Finanční správy z celého distribučního řetězce i s vývojem cen pohonných hmot na světových burzách.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo za první dva měsíce roku 2026 schodkem 16,9 miliardy Kč. Po vyloučení vlivu prostředků z EU by deficit činil 34,7 miliardy Kč. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) jde o nejpříznivější výsledek za posledních osm let; výrazně k němu přispělo rozpočtové provizorium, které v tomto období omezuje čerpání výdajů.

Zástupci energeticky náročných odvětví vyzvali vládu k okamžitým krokům na snížení cen energií a zajištění konkurenceschopnosti českého průmyslu. Aliance energeticky náročných odvětví (AENO) předala členům kabinetu společnou deklaraci, v níž upozorňuje na kritickou situaci v sektorech, jako jsou chemie, ocelářství, keramika, sklářství, výroba stavebních hmot či papírenství. Podle signatářů je nezbytné urychleně přijmout konkrétní opatření, aby se podařilo udržet tradiční průmyslovou výrobu v Česku.

Program Nová zelená úsporám (NZÚ) vyvolává nejistotu. Svaz českých a moravských bytových družstev (SČMBD) a Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS) vyzvaly Ministerstvo životního prostředí, aby jasně potvrdilo pokračování této podpory pro bytové domy.

Státní rozpočet vykázal ke konci ledna přebytek ve výši 32,4 miliardy Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty EU a finančních mechanismů činil přebytek 11,1 miliardy Kč; výsledek ovlivnilo rozpočtové provizorium, které omezilo tempo čerpání výdajů.

Bilance České republiky vůči rozpočtu Evropské unie byla v roce 2025 kladná. Z evropského rozpočtu do ČR přiteklo 99,6 mld. Kč a odvody do rozpočtu EU dosáhly 68,4 mld. Kč, takže saldo vůči rozpočtu EU činilo 31,1 mld. Kč. Po zahrnutí příjmů z dočasného Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 46,8 mld. Kč dosáhla celková čistá pozice ČR vůči EU kladného salda 77,9 mld. Kč. Oproti předchozímu roku se výsledek snížil o 6,6 mld. Kč.