Politické preference: ANO ztrácí, SPOLU posiluje, STAN a SPD rostou

Hnutí ANO zůstává nadále nejsilnější politickou formací se ziskem 31,1 % hlasů. Oproti předchozímu průzkumu ale zaznamenalo pokles o 1,6 procentního bodu. Tento pokles se promítá i v odhadu mandátů, kde by ANO obsadilo 75 poslaneckých křesel – o 5 méně než dříve.

Koalice SPOLU, tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, by podle průzkumu získala 20 % hlasů. To je nárůst o 1,3 bodu. V přepočtu by jí tento výsledek přinesl 46 mandátů, tedy o 3 více než v minulém modelu.

Třetím nejsilnějším subjektem je hnutí STAN s podporou 11,8 %, což znamená nárůst o 0,7 procentního bodu. STAN by získal 25 křesel.

Strana SPD si polepšila o 1,1 bodu a aktuálně dosahuje podpory 8,9 %. To by jí vyneslo 19 mandátů.

Do sněmovny by se podle modelu dostali ještě Motoristé sobě s podporou 6,7 % (+0,3) a ziskem 13 mandátů. Subjekt Stačilo! oslovil 6,3 % respondentů, což je mírný pokles o 0,2 bodu, a získal by 12 mandátů. Piráti se aktuálně drží na hranici 5,8 % (-0,5), což by znamenalo 10 křesel.

Pod pětiprocentní hranicí se pohybuje několik stran. SOCDEM si mírně polepšila na 2,6 % (+0,5), zatímco PŘÍSAHA klesla na 1,9 % (-0,9). Zelení si připsali nárůst o 0,3 bodu na 1,8 %, Svobodní dosáhli 1,6 %, což je pokles o 0,3. Ostatní subjekty dohromady obdržely 1,4 %.

Volební model STEM, realizovaný na vzorku 1 550 respondentů a zveřejněný 30. března, ukazuje na mírné přeskupení sil na politické scéně. Pokud by se volby konaly v tomto období, volební účast by dosáhla 58 %. Výsledky rovněž naznačují, že voličské preference se dynamicky proměňují, a to i u menších politických subjektů.

Zdroj: STEM, CNN Prima News

Politologická analýza

Výsledky průzkumu potvrzují trend stabilizace volebního jádra hnutí ANO při současné ztrátě části jeho volatilního elektorátu. Eroze podpory u nejsilnější opoziční formace může indikovat počínající fázi mírné demobilizace, případně posun části voličů směrem k alternativním protestním subjektům.

Zesílení koalice SPOLU a paralelní nárůst STAN a SPD signalizuje fragmentaci voličských preferencí a postupnou přeskupovací dynamiku v rámci středopravého a protestního spektra. Z hlediska koaliční potenciální struktury se potvrzuje trend větší vyrovnanosti mezi opoziční a vládní částí politického systému, přičemž vzestup menších subjektů zvyšuje pravděpodobnost nutnosti širokých povolebních koalic.

Je však nutné podotknout, že do řádných parlamentních voleb zbývá ještě několik měsíců. V tomto časovém horizontu mohou volební preference procházet výraznou proměnou, a to vlivem jak domácí politické agendy, tak i širších společenských a ekonomických faktorů.