Hnutí ANO ztrácí, STAN upevňuje roli nejsilnějšího vládního konkurenta

Podle analytiků stojí za úbytkem preferencí hnutí ANO kombinace zhoršených ekonomických podmínek a nespokojenosti části voličů se stylem vládnutí či plněním předvolebních slibů. Přibližně třetina odchozích voličů přitom směřuje ke koaličním partnerům, zatímco zbytek se dělí mezi nevoliče a menší mimoparlamentní strany. Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) v reakci na data upozornil na krátký mandát současného kabinetu, který je u moci teprve čtyři měsíce.

Naopak nejvýraznější nárůst od posledních voleb zaznamenalo hnutí STAN, které se ziskem 16 % upevnilo druhou pozici. Oproti volebnímu výsledku si Starostové polepšili o pět procentních bodů a s mírným náskokem předstihli ODS, která v dubnu získala 15,5 %. Obě strany zaznamenaly meziměsíční nárůst o půl procentního bodu, což naznačuje stabilizaci jejich voličské základny v rámci vládní opozice.

Podpora dalších subjektů zůstává víceméně stabilní. Piráti si drží 9,5 % a hnutí SPD se pohybuje na 6,5 %. U SPD je patrný pokles oproti volebnímu výsledku (o 1,5 bodu), což analytici přisuzují faktu, že hnutí v modelu kandiduje samostatně bez podpory subjektů jako PRO, Svobodní či Trikolora, které by v aktuálním rozložení sil nepřekročily dvě procenta. 

Šestici parlamentních stran uzavírají Motoristé s 5 %, kteří se však potýkají s odlivem voličů k hnutí ANO, ODS a nově vzniklému hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana Martina Kuby. Právě hnutí Naše Česko by aktuálně získalo 3 %, čímž odčerpává hlasy zejména nespokojeným voličům tradiční pravice.

Tradiční strany jako KDU-ČSL a TOP 09 zůstávají pod pětiprocentní hranicí. Lidovci se ziskem 3,5 % zatím nereflektují efekt zvolení nového vedení v čele s Janem Grollichem, TOP 09 se pohybuje na úrovni 2 %. Model volební účasti odhaduje přítomnost 63,5 % oprávněných voličů, přičemž celková spokojenost s politickou situací se stabilizovala na 30 %, což představuje mírně vyšší průměr oproti předchozím dvěma letům.