Hypersonická rychlost, pomalý vývoj: USA znovu posouvají termín
Americká armáda znovu nesplnila termín pro zavedení první hypersonické zbraně Spojených států do operační služby. Přestože je jednotka určená k jejímu používání připravena, samotná střela zatím není způsobilá k nasazení. Podle informací agentury Bloomberg se dokončení programu nyní očekává na začátku roku 2026.
Program zůstává pozadu za plánem
Americká armáda opět nedodržela termín pro zavedení první hypersonické zbraně Spojených států do operační služby. Jak informuje Bloomberg, ačkoli ještě v prosinci armáda počítala s dokončením projektu do konce roku 2025, nyní potvrdila, že tohoto cíle dosaženo nebylo.
Zdržení se týká zbraně označované jako Dark Eagle, která je součástí rozsáhlého hypersonického programu s rozpočtem přibližně 10,4 miliardy dolarů.
Jednotka je připravena, střela nikoli
Podle dostupných informací je vojenská jednotka určená k obsluze systému již plně vycvičena. Samotná střela však dosud není připravena k operačnímu použití, což zabránilo jejímu oficiálnímu nasazení.
Armáda k situaci uvedla: „Proces zavádění zahrnuje nezbytnné kroky v oblasti integrace, bezpečnosti a připravenosti, aby vojáci obdrželi systém, který je spolehlivý, udržitelný a účinný v operačním prostředí. Tyto aktivity směřují k dokončení na začátku roku 2026.“
Současně armáda zdůraznila, že se nadále soustředí na důkladné testování, výcvik a technickou vyspělost systému s cílem zajistit jeho úspěšné bojové nasazení.
Opakované posouvání termínů a technická složitost
Současný odklad není ojedinělý. Armáda původně plánovala nasazení technologie do 30. září 2023, další termín byl stanoven na září 2024. Ani jeden z těchto milníků nebyl splněn a zdržení se nyní protáhlo i přes konec roku 2025.
Podle informací Bloombergu nejde o přetrvávající konstrukční nedostatky samotné střely, kterou vyvinula společnost Lockheed Martin., ale spíše o technické komplikace spojené s integrací systému a jeho uvedením do provozu.
Aktivace baterie a tlak na obranné vedení
Dne 17. prosince armáda oznámila „významný posun ve vojenských schopnostech“ aktivací první baterie určené k provozu hypersonické zbraně. V oznámení však nebylo uvedeno, že samotné střely zatím nejsou připraveny k použití.
Situace zároveň představuje výzvu pro ministra obrany Petea Hegsetha, který dlouhodobě prosazuje urychlení zavádění nových zbraní a zásadní reformu tradičně pomalého a rizikově opatrného akvizičního procesu Pentagonu.
Hegseth se s projektem seznámil osobně 12. prosince během návštěvy Huntsville v Alabamě, kde si prohlédl odpalovací zařízení hypersonické střely.
Náklady a mezinárodní souvislosti
První kompletní baterie má podle amerického kontrolního úřadu Government Accountability Office stát přibližně 2,7 miliardy dolarů. Celkové investice Pentagonu do vývoje hypersonických zbraní od roku 2018 již přesáhly 12 miliard dolarů.
Zpoždění amerického programu nastává v situaci, kdy srovnatelné technologie již zavedly do výzbroje Rusko i Čína. Hypersonické zbraně se pohybují rychlostí převyšující 6 000 kilometrů za hodinu a během letu kombinují extrémní rychlost s manévrováním v nižších vrstvách atmosféry. Tato kombinace výrazně omezuje schopnost tradičních radarových a protiraketových systémů včas cíl odhalit a zasáhnout. Podle dostupných informací byla ruská varianta této technologie použita také při bojových operacích na Ukrajině.
Neuzavřené hodnocení bojových schopností
Kromě samotného nasazení zůstávají otevřené i otázky týkající se skutečné bojové účinnosti systému. Testovací úřad Pentagonu uvedl v říjnu, že dosud nebylo provedeno kompletní operační hodnocení.
Podle jeho vyjádření nebyla k dispozici data umožňující posoudit „operační účinnost, ničivost, vhodnost ani schopnost přežití systému v bojových podmínkách“.
Podle aktuálního vyjádření armády by měly být zbývající kroky nutné k zavedení systému dokončeny na začátku roku 2026. Do té doby zůstává první americká hypersonická zbraň formálně mimo operační službu, navzdory letům vývoje a miliardovým investicím.
