Ceny pohonných hmot v Česku v posledních týdnech rychle rostou. Nafta od konce února zdražila v průměru o více než šest korun a přiblížila se hranici 40 korun za litr, benzin zdražil zhruba o tři koruny. Podle provozovatelů čerpacích stanic za růstem stojí kombinace napjaté situace na světových trzích, výpadků dodávek i zvýšené poptávky mezi řidiči.

Češi se čím dál více snaží zhodnocovat své úspory. Zatímco před dvěma lety investovalo 41 % populace, letos už je to 55 %. Peníze nechává pracovat dokonce více než osm z deseti lidí. Investice přitom většina hodnotí jako ziskové – ztrátu přiznávají jen 4 % Čechů.

Rodičovský příspěvek by se mohl zvýšit na 400 000 korun pro domácnost s jedním nejmladším dítětem a na 800 000 korun u dvojčat nebo vícerčat. S návrhem přišel ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka a materiál nyní směřuje do meziresortního připomínkového řízení. Podle ministerstva se změna týká dětí narozených od 1. ledna 2027 i dětí převzatých do trvalé péče nahrazující péči rodičů po dni nabytí účinnosti zákona.

V posledních týdnech zaplavují e-mailové schránky zprávy o údajné refundaci pojistného. Stačí prý zadat několik údajů a pojišťovna vám pošle na účet přes 11 tisíc korun. Jenže jde o staronový podvod, který už připravil řadu lidí o peníze.

Ministerstvo financí zpřísní dohled nad cenami pohonných hmot na tuzemských čerpacích stanicích. Reaguje tím na dynamický růst cen benzinu a nafty a nově zavádí denní monitoring cen a marží. Provozovatelé stanic budou úřadu pravidelně zasílat cenový reporting, který stát porovná s údaji Finanční správy z celého distribučního řetězce i s vývojem cen pohonných hmot na světových burzách.

Většina Čechů nemá dostatečnou finanční rezervu a při nenadálém výpadku příjmu by musela během pár týdnů razantně omezit své výdaje. Přesto se část domácností snaží chránit své úspory před znehodnocováním prostřednictvím investic. Drtivou většinu peněz ale dál drží na běžných a spořících účtech. Aktuální průzkum agentury Ipsos pro společnost ČPP Servis ukazuje, že český investor není hnaný touhou po rychlém zisku, ale spíše obavou z inflace a nejistoty, zda se rozhoduje správně.

Podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda ve 4. čtvrtletí 2025 částky 52 283 Kč. Meziročně vzrostla o 7,4 % a po zohlednění inflace ve výši 2,2 % se reálně zvýšila o 5,1 %. Medián mzdy činil 45 523 Kč, což představuje meziroční růst o 8,8 %. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 23 282 Kč a 89 006 Kč. Po sezónním očištění vzrostla průměrná mzda oproti předchozímu čtvrtletí o 1,8 %.

Počet nepravých bankovek a mincí zadržených v Česku v roce 2025 výrazně vzrostl. Česká národní banka evidovala 9 036 kusů nepravých platidel, což je zhruba o 55 procent více než v roce 2024. Nejčastěji padělatelé sahali po tisícikorunách a dvoutisícikorunách, objevily se ale i falešné eura či dolary.

Začátek roku 2026 přinesl podle České bankovní asociace (ČBA) další oživení úvěrové aktivity v bankách a zároveň nový rekord u vkladů domácností. Zůstatky firemních úvěrů v lednu dosáhly 1,517 bilionu Kč (meziměsíční růst o 1 %) a objem nových firemních úvěrů činil 50 miliard Kč, z toho 28 miliard Kč bylo poskytnuto v korunách. Vklady domácností meziměsíčně vzrostly o 47,6 miliardy Kč na 3,882 bilionu Kč.

Starobní důchodci, kterým byly v roce 2024 odebrány státní příspěvky u doplňkového penzijního spoření, se mají dočkat nápravy. Ministerstvo financí připravilo jednoduchou novelu, která byla podána jako poslanecký návrh Aleny Schillerové (ANO) a Patrika Nachera (ANO). Změna z roku 2024 se podle Ministerstva financí dotkla přibližně 200 000 lidí; asi 16 000 z nich následně předčasně ukončilo spoření a vracelo státu připsané příspěvky. Zhruba 100 klientů odešlo i se ztrátou části vlastních úspor.