Český zdravotnický systém je na 10. místě zemí nejhůře připravených na stárnutí populace, možné další epidemie, nárůst chronických chorob a podobné výzvy. Hodnocení vychází z analýzy Healthcare Readiness Index (Indexu připravenosti zdravotnictví), která srovnává 27 evropských zemí. Dokument odborníci představili o uplynulém víkendu na Globsec Fóru v Praze. Jedním z důvodů, proč si Česká republika nevede dobře, je vysoká spotřeba alkoholu. I když už Češi nejsou největší pijani v Evropě (jak tomu bylo v roce 2022), stále se drží na předních příčkách.

Celkem 2364 bytů dokončily loni stavební firmy v Jihočeském kraji. Meziročně je to o 17,4 procenta více. Přes tři pětiny z celkového počtu tvořily byty v rodinných domech. Nejvíce bytů majitelé zkolaudovali ve městě České Budějovice, stejně jako loni. Nejvyšší intenzitu bytové výstavby statistici zaznamenali v Lipně nad Vltavou a Hluboká nad Vltavou. Jde o předběžné údaje, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Firma Homola holding má zájem o koupi odvalu Lihovarská, který patří zkrachovalé hutní společnosti Liberty Ostrava. Za areál ve Slezské Ostravě nabízí 200 milionů korun bez DPH, vyplývá z informací v insolvenčním rejstříku. Za odval již dřív nabídlo několik zájemců od 120 do 130 milionů korun.

Známé pražské Brašnářství Tlustý a spol. nekrachuje, přiznal jeho spoluzakladatel Ivan Petrův. Středeční výzva, kterou firma zveřejnila na svém facebookovém profilu, měla být podle něj apelem na zákazníky, aby ve slabých měsících více objednali. Webové stránky brašnářství byly ve středu přetížené a chvílemi mimo provoz, Petrův očekává, že nových objednávek budou stovky.

Hrubý zisk Budějovického Budvaru, který vlastní stát, se loni meziročně zvýšil o 55 procent na 396,4 milionu korun. Vyplývá to z přehledu hospodářských výsledků za loňský rok, které má k dispozici server Seznam Zprávy. O tom, kolik národní podnik ze zisku odvede do státního rozpočtu, se bude ještě jednat, řekla novinářům mluvčí pivovaru Barbora Povišerová. Loni Budvar přispěl do rozpočtu 250 miliony a předloni 550 miliony korun.

Před třiceti lety byla zahájena ekonomická transformace Československa. Proč na ni stále padá stín velké privatizace? Zamyšlení nad negativní mediální reflexí ekonomické transformace ústí v tragikomické rozuzlení.

Senta Čermáková je jedna z nejúspěšnějších českých manažerek. Proslavila se v mnoha rolích, například jako ředitelka globálních zákaznických programů ve firmě Hewlett-Packard, a v současnosti působí jako ředitelka pro inovace ve firmě Deloitte. „Virová pandemie a následná krize je víc nespravedlivá než cyklicky se opakující ekonomické krize,“ říká v rozhovoru pro časopis Trade-off. Společně jsme se podívali zejména na inovace a technologie v kontextu současné pandemie.

Přesně před 15 lety, v květnu roku 2005, postihla svět smrtelně nebezpečná pandemie, která zasáhla přes čtyři miliony lidí. Šlo o nekontrolovatelný virus přenášený zvířaty a osobním kontaktem, který se šířil především masovým cestováním a leteckou dopravou. Mezi neúspěšně zaváděná opatření patřila karanténa, sociální distancování a izolace mimo osídlené oblasti. Přesto o této zničující katastrofické události čtenáři Trade-offu dost možná nikdy neslyšeli; odehrála se totiž ve World of Warcraft – v online hrané počítačové hře na hrdiny. Šlo tedy pouze o fiktivní svět, a o život tak přišli trpaslíci, skřeti a trollové, avšak hráči a zejména jejich chování a rozhodování bylo skutečné. Záznamy o této události proto nezůstaly pouze na fanouškovských fórech, ale dostaly se také na stránky prestižních epidemiologických a akademických časopisů a odborných statí. Dokáže tato 15 let stará programátorská chyba pomoci i v roce 2020 v boji s koronavirem?

Ekonomický růst je dnes výrazně spjat s inovacemi, inovativními myšlenkami, produkty a službami. Zažité představy nám podsouvají, že klíčové inovace vznikají v garážích pod rukama mladých a dynamických Stevů Jobsů, nebo v týmech bez příliš mladých nebo příliš starých pracovníků. Dnešní výzkumy prokázaly, že inovační aktivity firem negativně ovlivňují stereotypy, které brání sestavování pracovních týmů z příslušníků všech generací. Pro inovace je primární vytvářet týmy kvalifikovaných lidí, kteří dokáží dodat funkční řešení v termínu a při dodržení rozpočtu. A v těchto týmech hraje velkou roli i generace padesátníků, neboť její příslušníci mají zkušenosti s vědecko-výzkumnými aktivitami, opírají se o síť sociálních kontaktů pro inovační kooperaci i o znalost informačních zdrojů pro výzkumnou činnost či praxi.

V literatuře se uvádí, že její příslušníci se seberealizují v zaměstnání, usilují o úspěch, uznání a z toho plynoucí blahobyt. I díky svému individualismu, houževnatosti a soutěživosti odvádějí svědomitou práci a často se z nich stávají workoholici. V tomto článku se zaměříme na generaci padesát plus, jak označujeme generaci mužů a žen „v nejlepších letech“, narozené v období komunistické diktatury v padesátých a šedesátých letech. V Americe se jim říká „baby boomers“, neboť přišli na svět v období hospodářského růstu.